gototop

FOLKtime - Vaše brána do světa folku

FOLKtime, folk, country, tramp, jazz, swing, rock, fejeton, reportáže, chat, inzerce, aktuality, rozhovory, recenze, MP3

Velké recenze Malé recenze Dobře uleželé recenze Povídačky Vyšlo jinde Hrubky Hrubky
23.09.2014 V nejlepších letech Marien přibrzdili (Tomáš Hrubý)    PDF Tisk Email
Vyšlo jinde

Folková skupina představuje na novém albu Ze skla zpěvačku Zuzanu Mimrovou, v písničkách hodně vzpomíná

Marien o sobě rádi hovoří jako o mladé kapele. Tou ovšem nejsou; jejich kapelník a většinový autor Víťa Troníček se na pódiích vyskytuje přes 20 let, pokud jsou v jeho generaci nějaké folkové hvězdy, tak on je jednou z nich a od něj i jeho kapely v nejlepších letech se tím pádem čeká, že žánr potáhne a zásobí novými, úspěšnými a kvalitními písničkami. Recenzované album Ze skla vzniklo pouhé dva roky po předchozí řadovce: to je minimálně na pochvalu za píli. Jaké ale je?

Celkové téma desky… je neopakovatelnost okamžiku, rozbitnost a pomíjivost lidských vztahů a citů,“ píše se v četných materiálech. Tam se zdůrazňuje i personální novinka, kterou je rozšíření sestavy o zpěvačku Zuzanu Mimrovou, „což rozšířilo možnosti repertoáru o dívčí dueta…“ „Možnosti tu sou“, ale duet se Zdenou Troníčkovou je tu jen jeden – písnička, která křehkou jednoduchostí i „rozbitným“ vztahovým textem naplňuje téma CD a jistě i proto je to ona, která mu dala jméno. Je to jedna ze tří skladeb, kterou napsala Radka Havelková (Klečková), dlouholetá Troníčkova spolupracovnice. Její další píseň svítí ještě o stupeň víc: Geometrie samoty, sólo pro Zuzanu Mimrovou, parádní kytara (Troníček) a asi nejlepší text alba. Výsledný dojem z třetí Havelkové písničky je podstatně horší: netěší mě ani 'vtipný' název Prše v dudeli, ani ořezání nahrávky o basy i výšky s komentářem, že se jedná o „odvážný zvukový fórek v koupelně natočeného gospelu, který posluchač smí slyšet jen za zavřenými dveřmi, což podtrhuje autorskou myšlenku dané písně“.

O dalších devíti skladbách kapela píše: „Nejen novinky z pera kapelníka… ale i dvě vzpomínky na období začátků kapely a také dva singly, které skupina nahrála v loňském roce…“ Vzpomínkou na začátky kapely je bohužel písnička Není sám, záležitost dosti vtíravá a vypočítavá. To píseň ze sampleru Folk žije! (Cestou za tebou) sice není žádným velkým objevem, ale stále mě těší její svižná muzika, neurážející text, přiměřená aranž i dobrý zpěv. Obdobně cítím další věc, která také není absolutní novinkou, Zpod větrných mlýnů. Archivními se zdají být písně Štvanice a Balada o dvou. Nebo jenom jejich náměty mířící někam do doby zakládání Marien? Zejména Štvanice na mě zpočátku působila jako opožděné a nedůstojné vyřizování účtů, teď ale se svou výraznou melodií patří mezi mé nejoblíbenější kousky. Co by zbylo z uměleckého díla, kdyby nešel tvůrce na samou hranu upřímnosti?

Stopy z mysu Roca

Štvanici naštěstí zpívá Víťa sám, s patřičným ponorem a skvělým feelingem: kolikrát jsem si při poslechu předchozích cédéček Marien říkal, že skoro všichni jeho spoluhráči mají kvalitnější (= líbeznější) hlasy a mohl by je nechat zpívat víc? Celá tato deska mně opět připomněla, že folkový zpěv je o něčem jiném. Podstatně bezbarvější Balada o dvou bohužel téma bolavých rozchodů už jen zbytečně rozpatlává.

Stopy z mysu Roca je text sestavený z výroků Václava Havla: děsíte se předem? Ale výsledek vůbec není špatný; trochu pomníkový úvod „je to dar i prokletí vidět za obzor“ se v závěru nečekaně zlomí v až rezignované „pravda s láskou asi těžko zvítězí nad lží a lhostejností“. Lehce folkrockovější zvuk se zřejmě marketingově snaží zamířit i mimo obvyklé příjmové skupiny.

Velkolepý vícehlas

Dvě písně aspirují na to být příběhem, nicméně úvodní Láska z roku 68 nakonec přináší spíš zvláštní atmosféru vztahu s hrčením sovětských tanků v pozadí. Naopak Olešnická se trápí s lopotným výčtem místopisu severního konce Orlických hor a drhnoucími rýmy až k nepřekvapivému závěru, že dětské oči vidí všechno větší. Závěrečná Voda na schodech nabízí tak akorát hymničnosti, ale její hlavní poselství „ať nám ohně nevyhasnou, ať věčně hoří“ je snad až příliš oběhané.

Jak napovídá rozsah předchozích řádků, u Marien je důležitější co, než jak. A jak? Tradičně, většinou s hmotou tří akustických kytar (Víťa Troníček, Ivan Němec, Michal Paták), které si možná dávají stále menší práci s rozrůzněním svých partů, s trampskou foukačkou Zbyňka Zubříka Rosendorfa a výborně zvolenými hosty (hudební režisér Petr Novotný občas na klávesy, David Landštof častěji na bicí a perkuse). Šestimístný vokál Marienu (kromě basisty Petra Fedi Opočenského zpívají všichni) je často využívaný, hladivý i velkolepý, ale k dokonalosti mu ještě krůček zbývá.

Na tomhle albu je hodně vzpomínek a vzpomínky jsou jako brzdy… Je to skvělý pocit trochu přibrzdit…,“ píše Víťa Troníček v bookletu. Nevadí mi přehršel vzpomínek, hudební návraty někdy ano. Kapela se skutečně trochu přibrzdila: když si pustím předchozí album V půli cesty, uvědomím si, že obsahuje zajímavější a kvalitnější písničky. Samotného mě to mrzí – protože pokud jsou v generaci Marien nějaké folkové hvězdy…

 


 

Marien: Ze skla. FOLK ŽIJE!, 2014, celkový čas 43:30.

Hodnocení: 60 %

Vyšlo v Českobudějovickém deníku, 19. srpna 2014.


Marien - Ze skla
Marien: Ze skla
Vydavatel: Folk žije!
Vydáno: 2014
Hodnocení desky: 7,20/10
Seznam písní: Láska z roku ´68 • Štvanice • Ze skla • Balada o dvou • Geometrie samoty • Zpod větrných mlýnů • Není sám • Prše v dudeli • Cestou za tebou • Olešnická • Stopy z Mysu Roca • Voda na schodech
Co o albu napsal Tomáš Hrubý: "Marien: charizmatický kapelník a autor, velkolepý zvuk, široký konejšivý vokál, věrní fanoušci… díky za to, že nám vyrostly folkové hvězdy. Nebo aspoň hvězdy své generace. Ze skla ale přesto víc bodů nedám: střídá silné momenty s rozpačitými, jednoznačně mimořádnou písničku bych si netroufl označit… předchozí V půli cesty je u mě jednoznačně lepší." (6 bodů)
Více komentářů v hodnocení desek
Hodnotit můžete i vy, stačí se pouze zaregistrovat
 



Sdílet na...
Kam dál?

» Nahý Žalman ve spolu s Marien (Karel Fred Vodňanský)

» Marien a Corale – velký večer s těžko popsatelnou atmosférou… (Jana Štěpánková)

» Výsledky Podbrdského oblastního kola Porty (FOLKtime.cz)

» Pernštejnská fortuna den třetí – večer plný hvězd... (Jana Štěpánková)

» Marien oslavili 10. narozeniny (Školník)

Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Prosím, opište anti-spamový kód, který je zobrazen v obrázku. Pokud Vás obtěžuje zadávání tohoto kódu, zaregistrujte se a pište komentáře jako přihlášený uživatel.
Jarda M.  - ?   |178.255.168.xxx |24.09.2014 19:08:33
Nechci polemizovat s panem recenzentem, už jsem k tomu své napsal Víťovi, ale nechápu, o jakém "přibrždění" pan Hrubý píše? Přeci každému, kdo zná předchozí desky Marien je jasné, že nikdy nenatočili žánrově pestřejší, textově hlubší a zvukově ostřejší (el. kytary a bicí ) album. Dokonce bych jako velký fanoušek dodal, že možná až moc odvážné na vkus těch, co je máme rádi. Chvíli mi to trvalo, ale teď už ty písničky z první půlky desky taky dávám. Můžeme diskutovat o tom, co a jak, proč a pro koho Tronda a spol. dělají, ale o přibrždění přeci nemůže být řeč.
Tomáš Hrubý  - Polemizuji s polemikou   |Manager |07.10.2014 20:23:25
Vážený Jardo, „nechcete polemizovat s panem recenzentem“, přičemž celý Váš příspěvek je polemika, což je samozřejmě v pořádku – myslím, že od toho (kromě jiného) články na FOLKtimu jsou, aby se o nich polemizovalo. Jenom bych připomněl, že není správným základem dobré polemiky schovávat se za kolektiv („my, pracující, odsuzujeme…„ nebo „každému… je jasné, že nikdy nenatočili žánrově pestřejší, textově hlubší… album“). No, Vám osobně to je jasné, ne každému, protože minimálně já považuji za zdařilejší album V půli cesty - a tím by ovšem mohla polemika skončit, protože to už jsme si každý řekl a na svém si trváme (což je v pořádku). Mohl bych o tématu napsat esej a vše pečlivě vyargumentovat – jenže na to teď nemám čas. Mohl bych jenom opakovat, že jsem si Víťovo „přibržďování“ vypůjčil jako obraz skutečnosti, že bylo zařazeno několik „nečerstvých“ písniček a že - čistě podle mého názoru ovšem – kapela přibrzdila i v kvalitě písní. Ale tvrdohlavé opakování vyřčeného také není zrovna dobrá polemika, tak zkusím reagovat na těch několik Vašich vět. Za „textově nejhlubší“ album Marienů Ze skla nepovažuji, texty síly Alchymisty nebo Ságy rodu T. tu prostě nejsou, i těch textů druhého sledu (Je to zvláštní…) je na V půli cesty víc. Uměl bych to přesněji vyargumentovat, ale potřeboval bych víc prostoru – nelze. „Žánrově nejpestřejší“ – z tohoto pohledu jsem moc neposuzoval, protože toto hodnocení může zahrnovat zajímavě zaranžovaná alba i dorty pejska a kočičky. Obecně Marien produkuje hudbu spíš stylově sevřenou, rozeznatelnou, než nějak žánrově rozpaženou (to konstatuji, není to ani kladné ani záporné hodnocení), takže porovnávat, zda je koeficient žánrové pestrosti 0,1 nebo 0,15 asi nemá smysl. „Zvukově nejostřejší“ – no, elektrická kytara i bicí byly už na předchozím albu a jsem sice rád, že nemají ve Vašem hodnocení záporný náboj, ale nic apriori kladného na nich také není. Jsou to prostě jenom (částečně hostující) hudební nástroje, dobře zahrané. Až mě přijde lehoučce úsměvné, že Vám „trvalo, než jste začal dávat písničky z první půlky“ – tedy třeba Ze skla na jednu akustickou kytaru? To snad ne. Přeji hjodně radosti z muziky, nejen Marienů.
Aleš Hradecký  - názor   |82.202.118.xxx |11.10.2014 20:24:34
Také si myslím že o přibrzdění Mariení muziky nemůže být řeč. Jejich muzika se zase o kousek posunula, žánrově trochu otevřela a zase o něco dospěla. Má prostě zdravý růst
Pokud bychom mluvili o přibrždování musela by ta deska i jejich muzika, být stejná jako před lety, to znamená že by se zastavil vývoj. A to se rozhodně nestalo a roste z nich a vyvíjejí se v nádhernou českou štabajznu, krev a mlíko.
A to je podstatné a neocenitelné.
Tomáš Hrubý   |Manager |15.10.2014 11:26:44
Díky za názor.

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

 

Kalendář

<< Červenec 2019 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
 1 2 3 4 5 6 7
 8 91011121314
1516171819
2930    

Přihlášení

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
FOLKtime.cz
 

Poslechněte si...

  • Country Rádio
  • Rádio Folk
  • Rádio Proglas
  • Rádio Samson
  • Rádio ČRo Olomouc
Nejbližší pořady:

Koncertní středa Čro Olomouc, 150. ŽIVĚ...

Kdo: ŠANSONIKA Orlová
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.09. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 151. ŽIVĚ...

Kdo: ALBUM Chomutov
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 09.10. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 152. ŽIVĚ...

Kdo: BÉĎA ŠEDIFKA RÖHRICH a PŘELET M.S.
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 13.11. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 153. ŽIVĚ...

Kdo: VĚTRNO Liberec
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.12. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 154. ŽIVĚ...

Kdo: NEW ALIQUOT Jeseník
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 08.01. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 156. ŽIVĚ...

Kdo: PETR RÍMSKÝ a MISITU
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.03. 2020 20:00