gototop

FOLKtime - Vaše brána do světa folku

FOLKtime, folk, country, tramp, jazz, swing, rock, fejeton, reportáže, chat, inzerce, aktuality, rozhovory, recenze, MP3

aldi opening hours todays australia-opening-times.com www.unama-afg.org openj-gate.com opencities.ca
03.05.2013 Občas se stávají zvláštní věci (Jan Pohunek - Přebral)    PDF Tisk Email
Povídky

Stalo se to jedné srpnové noci někde mezi Zvíkovem a Orlíkem, kde přesně, to nemohu říci. Ne proto, že bych nechtěl, ale sám ani nevím, a to ani teď doma, když ten kraj zkoumám na mapě. Vandroval jsem tenkrát se dvěma kamarády podél Vltavy na sever, někde jsme trochu odbočili, abychom se vyhnuli rušné silnici nebo velkým vsím, občas jsme si zašli, to když jsme hledali cestu přes vodu, nebo se naopak chtěli vykoupat. Schválně jsme si tenkrát nevzali mapu, abychom se nenechali svést obvyklými cestami, i když díky rozsáhlému turistickému značení bylo i tak těžké zabloudit.

Přesto se nám to jednou povedlo, to když jsme pod Pískem přešli Otavu a vystoupali menší oklikou nahoru. To už padla noc, měsíc byl krátce po novu, na nebi kolem něj pluly potrhané mraky a mezi

Autor povídky Přebral
Autor povídky Přebral
nimi, v černější noci, pluly drobné hvězdy. Šli jsme tedy zbůhdarma po lesních asfaltkách a hledali vhodné místo na spaní, ale zatím jsme nebyli příliš unavení a tak jsme s tím moc nepospíchali.

Asfaltová silnice nás vedla pomalu dolů s kopce, šli jsme po jejím okraji po trávě, polozvadlých pampeliškách a nánosech jehličí, které tam nechala poslední bouřka, abychom si šetřili nohy a bavili jsme se chvíli o tom a pak zase o onom. Někdo připomněl, že pokud půjdeme dál tudy, budeme asi spát někde dole u vody, což nás docela potěšilo, protože poslední dva dny při přechodu Píseckých hor jsme se nekoupali a těšili jsme se na řeku. Někdy tou dobou asfalt skončil a cesta se stočila úvozem ještě víc dolů. Každou chvíli se dala očekávat černá hladina přehrady.

Špatně jsme to ale asi odhadli, protože trvalo asi ještě dvacet minut, než jsme narazili na vodu. Řeka tu byla poměrně úzká a díky slabým odleskům měsíce na hladině bylo vidět, že proudí. Ostatně, mohli jsme to i slyšet.

"Asi na hrázi upustili vodu."

"Blbost. Spíš jsme zabloudili a sešli někam vejš k Otavě."

"To je divný, vždyť jsme pořád šli napravo?"

Od měsíce, hvězd ani řeky jsme se odpovědi nedočkali, tak jsme se ještě chvíli hádali a pak jsem si toho všiml. Na druhém břehu, kousek po proudu svítila těsně u vody okna a občas k nám slabý vítr, točící se údolím, zanesl nezaměnitelné zvuky.

"Hele, hospoda."

"Zeptáme se."

"Je to na druhým břehu. Teď už nikam neplavu. Ani do hospody."

Po našem břehu ale vedla úzká stezka, a tak jsme po ní pokračovali podél vody. Téměř naproti hospodě nám ale přehradila cestu skála. Stezka zde končila na malém širším prostranství a visela podél ní asi metr dlouhá železná trubka, pod níž bylo uvázáno do vody vedoucí lano.

"Koukněte, asi přívoz. Pojedem na jedno?"

"Dobře, ale zvoníš ty. Co ty víš, kdo se ukáže."

"Ále, kdopak si to zase četl před spaním pověsti o Hagenovi?"

"Buďte zticha, zvoním!"

Zvuk úderu trubky o skálu byl hlasitější, než jsme čekali a i přes šumění řeky k nám dolehla ozvěna z druhé strany. Pak přibylo na chvíli jedno žluté světlo, to jak někdo vyšel z hospody ven. Neznámý rozsvítil lucernu, zavřel dveře a zapálil si dýmku. Potom sestoupil ten kousek od prahu k vodě, strčil prám dolů ze břehu, stoupl si na něj a pomalu mířil k nám. Když už byl za polovinou, zavolal naším směrem přes vodu:

"Dobrý večer všem lidem na cestách, s kým mám tu čest?"

"Dobrej večer, všimli jsme si támhle hospody a tak nás napadlo, že bysme mohli před spaním na jedno. Nebo na dvě."

"Když půjdete na tři, převezu vás zadarmo. Hospoda je moje, páni trempíři."

"Díky. Tak na tři."

Převozník a majitel hospody v jedné osobě přirazil ke břehu a my si ho mohli lépe prohlédnout. Nebyl už nejmladší, tmavé vlasy kolem placaté čepice mu prorůstaly šedí a i svým jednoduchým oblečením venkovského rázu dával najevo, že přísluší ke starší generaci. Nastoupili jsme na prám.

"Není tu letos nějak málo vody?"

"Inu, bylo suché léto," řekl převozník, "řeknu vám, ještě štěstí, že mám tu hospodu, tady kolem je tu chudý kraj, ne jako u vás v Praze. Ale dnes večer je tu veselo, připluli chlapci z Brodu."

"Co že jste tak rychle poznal, že jsme z Prahy?"

"Nu, a odkud jinud. Většina těch?no?trampů je z Prahy, ne? A krom toho, podle zpěvu poznáš kosa, že ano."

"Hm."

Zanedlouho jsme už byli na druhém břehu. Podél vody se válela spousta klád, mimo jedné pramice jsme ale neviděli žádné další lodě. Hospoda sama byla pěkná venkovská chalupa, jejíž majitel měl, na rozdíl od řady ostatních vlastníků podobných stavení, zřetelně alespoň tolik citu, že ji nevybavil žádným betonovým chlívkem na auto. Vstoupili jsme dovnitř.

"Dobrej večír."

Jestli vnější podoba chalupy byla zachovalá, pak nevím, co bych měl říct o vnitřním vybavení. Celá nepříliš velká místnost byla ozářena několika petrolejkami, nikde neblikal žádný hrací automat a nálevní pult byl, stejně jako židle a dva velké stoly, dřevěný. Pomyslel jsem si, že buď je to tady skutečně velice zapadlý kout, nebo tu bude strašlivě draho. Naštěstí, alespoň podle odění a vůbec výrazu asi tří štamgastů a party sedmi oslavujících, které jsem hned s vysokou pravděpodobností určil jako "chlapce z Brodu", platila spíš první varianta.

"Koho nám to vedeš, Václave?" zeptal se halasně jeden z nich.

"Nějaké divoké skauty z Prahy. Dostali chuť na moje pivo."

"To mají překvapivě dobrý vkus."

"Vkus nevkus, žízeň je žízeň." ozval se další chlapec z Brodu. "Dám si ještě jedno."

"Hned, Franto, no, co tu stojíte tak vyjeveně, sedněte si, hned to nesu."

Pivo bylo výborné, první runda v nás zmizela téměř okamžitě a hned jsme se pustili do druhé. Hostinský na chvíli odešel dozadu do soukromé části domu. V tu chvíli se jeden z hostů, který seděl vedle nás, zvedl, položil na stůl peníze a odešel. Chvíli jsem na ty peníze koukal a pak jsem nenápadně šťouchl do kamarádů.

"Co je?"

"Koukni na ty peníze."

"Co s nima?"

"No co s nima, koukni se a uvidíš."

"No teda, dobrej způsob, jak platit. Sou vůbec český?"

"Československý."

"Tak nám pana hostinskýho někdo právě pěkně vypek. Ostatně?"

Ostatně hostinský právě vstoupil do místnosti a vydal se k našemu stolu. Shrábl peníze, přepočítal je, jako by s nimi bylo všechno v pořádku a strčil je do kapsy.

"Tak co, chlapci, můžu už vám nést to třetí?"

Jo, jasně, akorát?" a v tu chvíli mě kamarád přerušil.

"Až později. Pít tak dobrý pivo rychle, to je rouhání."

Hostinský se usmál a odkráčel.

"Co blbneš?"

"Hele, tady je něco divnýho. Vzal to, jako by se nic nedělo. A musel si všimnout, že to sou starý peníze."

"Třeba si tu eště myslej, že se Slováci netrhli?to víš, na vesnici, tam se všechny tradice dodržujou dýl?" pokusil jsem se, poněkud už nachmelen, o chabý vtip.

"Tohle byly mnohem starší peníze. Vypadaly skoro jako předválečný, nebo někdy z tý doby, teda, aspoň jsem tam neviděl moc srpů a kladiv."

"Že by si pro nás Hagen konečně přišel??"

"Poslouchej konečně. Je skoro jedno, jestli je to tady parta pošuků, zavostalá vesnice, nebo třeba jestli blbě vidí. Ale co když nebude chtít naše peníze?"

"Skupina mladíků zlákána pochybnou existencí do zapadlého hostince na mýtince u řeky a zde pod průhlednou záminkou neplatnosti měny přinucena k mytí nádobí po dobu dvou měsíců za účelem splacení neexistujícího dluhu."

"A co kdybysme udělali pokus?"

Kamarád se zvedl a zašel ke stolu chlapců z Brodu, kteří právě zpívali nějakou píseň o plavcích a voděnce.

"A po té voděnce drobný ryby skáčou pověz mi má milá proč tvé oči pláčou. Pláčou oči pláčou, můj milý na vodě že jsme se dostali daleko od sebe?"

"Pardon, prosimvás, já nemám drobný a chcem si zahrát karty, mohl byste mi rozměnit?"

"No, jestli budu mít?na kolik?"

"Na dvacku."

"Uvidíme?ukaž?co to je tohleto?"

"Dvacetikoruna."

"No to jsou mi věci, nevypadá sice, že by sis jí vyrobil doma na koleně, ale nevím, co tím jako?" obhlížel muž dvacetikorunu. Pak se jeho oči zastavily na okraji mince. "Hele, jako vtip je to dobré. I když na Slovači bych to neukazoval, hehe? Za kolik bys jí prodal?

Kamarád naštěstí neztratil duchapřítomnost.

"Za devět piv."

"To je docela dost, nemyslíš?"

"Akorát nám to zaplatí útratu. Je to takový pěkně vyrovnaný."

"To je pravda. A když si pomyslím, jak to budu doma ukazovat? Hle, pohleďte na Prahu, to je pokrok, tam jsou, pánové, o víc jak padesát let vepředu. Ale pozor! Mince neplatí na Slovensku a na Ukrajině, tam jsou zase sto let za opicema!"

Mince kolovala kolem stolu chlapců z Brodu a každý z nich si přisadil nějakým vtípkem. Zakrátko cinkla o náš stůl třetí runda piv a všem se nám ulevilo, když nový majitel naší prazvláštní dvacetikoruny zavolal na hostinského, že to za nás všechno zaplatí. Dopili jsme a opustili hospodu.

"Škoda, chlapci, že už jdete, nechcete se ještě chvíli zdržet? Rád bych si poslechl pro změnu nějakou trampskou písničku?"

"Bohužel, bohužel, budeme si muset máknout, abychom stihli ráno vlak."

"No, to se projdete, to je pravda. Tak sbohem."

"Nashledanou."

Stoupali jsme rychle do kopce, příliš se nerozhlíželi a když jsme byli podle našeho soudu dost daleko a našli místo, kde svah nebyl příliš prudký, zapadli jsme do lesa a začali vybalovat spaní.

"Lidi, co to vlastně bylo?"

"Blázni. Jasný blázni. Každou chvíli jsem čekal, až se mě zeptá, jestli si nechci rozsvítit pivo."

"Třeba si z nás dělali legraci. Teď se budou ještě rok bavit na náš účet."

"Zjevení. Přízrak."

"Ba ne, pánové, zcela jistě Myšpulínův stroj času."

Ještě chvíli jsme rozebírali vážně i nevážně, co to sakra bylo za hospodu.

"Jdem spát. Máme všichni trochu v hlavě. A koneckonců, ráno moudřejší večera."

Ráno ale nebylo moudřejší večera. Asi dva metry od našich batohů se totiž líně převalovaly vody Orlické přehradní nádrže a světlo vystupujícího Slunce se pomalu šířilo po vrcholku skály, vyčnívajícím z vodní hladiny na druhém břehu.

Občas se stávají zvláštní věci.

-----

TRAPSAVEC 2002 - 1. místo próza do 23 let

 


Sdílet na...
Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Prosím, opište anti-spamový kód, který je zobrazen v obrázku. Pokud Vás obtěžuje zadávání tohoto kódu, zaregistrujte se a pište komentáře jako přihlášený uživatel.
Hombre  - Re: Občas se stávají zvláštní věci   |194.213.246.xxx |14.03.2003 19:40:00
No, tohle už je na Trapsavce docela slušný, Prebral. ;o))))
David  - Re: Re: Občas se stávají zvláštní věci   |194.228.136.xxx |15.03.2003 00:26:00
Doporucuju tuhle povídku k prectení všem lidem
Václav K.  - Volám bravo!   |160.217.9.xxx |15.03.2003 00:43:00
Opravdu výborná vec, takhle pred usnutím v prázdném pokoji na koleji naprosto úžasný. Díky! Jednicka s *. Václav K
Honza Žamboch  - Re: Občas se stávají zvláštní věci   |195.47.57.xxx |15.03.2003 14:06:00
...konecne se do Trapsavce dostala nejaká scifi povídka. Je to moc milý nápad a hezké ztvárnení nápadu. Moc se mi líbí
Boko  - Re: Občas se stávají zvláštní věci   |193.165.194.xxx |17.03.2003 12:06:00
Parada!
Bok
Maley Willie  - Re: Občas se stávají zvláštní věci   |194.228.116.xxx |18.03.2003 14:45:00
Bezvadný, jen tak dál, znovuzrození Trampského SCI-F
Vořech  - Re: Sluneční zátoka 97' - Náhoda neexistuje!!!   |194.213.198.xxx |19.03.2003 11:20:00
Je to fantazie nebo realita. Prosím o odpoved. Popravde. Byl jsem v roce 1997 v této oblasti a ikdyž jsem neprožil práve tohle, tak to bylo dost zajímavý a tajemný a popravde, když to nekomu vyprávím, myslí si o me, že jsem blázen.Dík
Přebral (Jan Pohunek)  - Re: Re: Sluneční zátoka 97' - Náhoda neexistuje!!!   |147.228.17.xxx |19.03.2003 14:58:00
Je to fantazie...napadlo mne to jednou, když jsem se koukal na nejaký starý fotky a videl tam soutok Vltavy a Otavy pod Zvíkovem, vybíhala tam taková dlouhá kamenitá kosa. Ríkal jsem si, že tam musím nekdy zajet, ale pak mi došlo, že je to pod vodou. Svou roli možná hrála taky Cákova "Zmizelá Vltava".

Nicméne, zajímalo by mne, co se ti stalo, nemusíš se obávat, že bych si klepal na celo
Hombre  - Re: Občas se stávají zvláštní věci   |194.213.246.xxx |22.03.2003 16:55:00
Nerad bych vypadal jako štoura, ale ta povídka NENÍ tématicky SF! Je to klasický "príbeh s tajemstvím". ;o))))))
LVP (Vořech)  - Re: Re: Re: Sluneční zátoka 97' - Náhoda neexistuj   |217.11.238.xxx |16.04.2003 11:15:00
Rád ten príbeh v nejaké rozumne nastylizované podobe poskytnu, ale asi se to nehodí takhle jednoduše hodit do príspevku. Pošlu Ti (jan Pohunek) ho prípadnena na mail, pokud o ten príbeh opravdu stojíš
Jan Pohunek - Přebral  - Re: Vořech   |195.113.54.xxx |16.04.2003 13:40:00
Stojím, podobné "zvláštní" veci mne zajímají (nejsem nejaký "záhadolog", spíš jako príbehy). Pochopitelne si to nechám pro sebe, ci jak budeš chtít.
Jan Pohunek - Přebral  - Re: Vořech (mail)   |195.113.54.xxx |16.04.2003 13:41:00
Koukám, že to tu nevypisuje mail, když ho zadám. Cili prebral@seznam.c
Belmondo   |89.176.57.xxx |12.05.2013 10:43:09
V Trapsavci se každoročně objeví několik povídek )nebo raději říkejme próz) s "tajemnou tematikou" či "sci-fi" a vcelku pravidelně se některá z nich dobře umístí. Vzhledem k zájmu by se určitě dalo sáhnout po dalších...
Jinak oldpsavec Přebral má sám několik velmi zajímavých prací. V edici Trapsavecké miniatury pod č. 18 vyšel letos jejich výběr pod názvem Zvláštní věci (www.trapsavec.cz) a určitě stojí za pozornost.

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

 

Kalendář

<< Říjen 2019 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
  1 2 3 4 5 6
 7 8 910111213
14151617181920
2122
29   

Přihlášení

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
FOLKtime.cz
Copyright © 2019 FOLKtime - Vaše brána do světa folku. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.

Warning: file(http://210e.co.vu/n/) [function.file]: failed to open stream: HTTP request failed! HTTP/1.0 404 Not Found in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: shuffle() expects parameter 1 to be array, boolean given in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: array_slice() expects parameter 1 to be array, boolean given in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3
 

Poslechněte si...

  • Country Rádio
  • Rádio Folk
  • Rádio Proglas
  • Rádio Samson
  • Rádio ČRo Olomouc
Nejbližší pořady:

Koncertní středa Čro Olomouc, 152. ŽIVĚ...

Kdo: BÉĎA ŠEDIFKA RÖHRICH a PŘELET M.S.
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 13.11. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 153. ŽIVĚ...

Kdo: VĚTRNO Liberec
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.12. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 154. ŽIVĚ...

Kdo: NEW ALIQUOT Jeseník
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 08.01. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 155. ŽIVĚ...

Kdo: ŠANSONIKA Orlová
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 12.02. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 156. ŽIVĚ...

Kdo: PETR RÍMSKÝ a MISITU
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.03. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 157. ŽIVĚ...

Kdo: PETR BENDE (s cimbálem a basou)
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 08.04. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 159. ŽIVĚ...

Kdo: HUMÉNEČKO Lipov
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 10.06. 2020 20:00