gototop

FOLKtime - Vaše brána do světa folku

FOLKtime, folk, country, tramp, jazz, swing, rock, fejeton, reportáže, chat, inzerce, aktuality, rozhovory, recenze, MP3

20.07.2012 A čtvrtý šel nakoupit (Lenka Fránová - Leňucha)    PDF Tisk Email
Povídky
Sedí za pultem a tváří se otráveně. Podívá se na zápěstí a proklíná tu maličkou a neskutečně pomalou hodinouvou ručičku. Do konce šichty zbývá půl druhé hodiny, tedy celá věčnost. Samoobsluhou se blíží několik postav. Plní sáčky pečivem, zkoumají data expirace na etiketách, napomínají nezbedné děti. Občas jedna z nich dojde až k pokladně, vyskládá potraviny na pult, čímž ji na přibližně třicet sekund vytrhne ze zamyšlení. Nepřítomně bere zboží do rukou a postupně účtuje. Hlavou se jí honí myšlenky, co všechno ještě musí udělat. Nakoupit, zajít do banky, vyzvednout boty z opravny a zastavit se v papírnictví, protože malá potřebuje do školy barevné papíry. Hlavně jestli babička nezapomněla, že ji má vyzvednout z družiny a vyvenčit psa, a taky že ji bude mít celý víkend na starost, protože maminka si konečně udělala čas vyrazit se starou partou na vandr...
Mladá nadějná autorka Leňucha
Mladá nadějná autorka Leňucha
foto: Luky
K pokladně dorazí postarší pán a na pult položí nákupní košík, čímž ji nepříjemně vyruší. Nevrle začne markovat nákup. Vše se zdá zpomalené.
„Rohlíků?" protáhne.
„Deset"
„Tak to bude stosedmdesát devět, prosím," zmáčkne tlačítko a na displeji vyskočí příslušná částka.
„Drobnější byste neměl?" otáže se vyloženě rozladěně, když jí pán podává tisícikorunu.
Zatímco stařík loví v peněžence mince, zadívá se z okna. No jasně. Ještě v poledne bylo nebe jako vymetené, teď se zatáhlo a zřejmě se zvedal i poměrně silný vítr, neboť lidem venku začaly vlát vlasy a šaty. To zasebude cesta domů. A co jestli špatné počasí vydrží a ona v tom nečasu bude muset jet a spát venku? Nebyla už tolik let... Co se vlastně bere s sebou, když má být hnusně? A není už na to přeci jenom stará? Ale tak i kdyby to mělo být naposledy...
Mezitím starý pán najde požadovaný obnos, fasuje účtenku a obtěžkán nákupem odchází. Za ním následuje dívka kupující si časopis a tabulku čokolády, po ní maminka se zlobivým synkem, který si už mezi regály vybrečel zmrzlinu a nyní loudí lízátko. Maminka ho odbývá, urychleně platí a táhne ho ven, čímž se krámek vyprázdní a ona zůstává sama.
A tak sedí dál a přemýšlí. Pohled z okna nevěstí nic dobrého, větve stromů jsou už úplně ohnuté, na chodník dopadají první kapky a lidé se začínají shánět po deštnících. Ti, kteří je již mají, ale zase zápolí s větrem. Jedné paní na ulici deštník uletěl a teď se kutálí po silnici a vítr si s ním kope sem tam. Ozve se zatroubení a zaskřípění brzd, když se za ním paní vrhne přímo pod kola jedoucího auta. Paní sbírá deštník, na řidiče dělá omluvné gesto a malými krůčky, stále se potýkajíce s větrem, odbíhá ze silnice.
Další dění venku už nevidí, neboť jí výhled zastoupí vysoký muž v dlouhém černém plášti a klobouku. Povzdychne si, ani se na něj nepodívá a začne posílat zboží do sběrníku za pokladnou. Muž skládá na pás stále více a více potravin.zvenčí se ozve výkřik. Chce se podívat, co se děje, ale muž (se kterým křik zvenčí evidentně vůbec nic nedělá) stojí před oknem tak, že vidí pouze úzký nicneříkající pruh obrazu dění za výlohou. Nervózně bere do rukou zboží a rutinními, nyní však poněkud trhanými pohyby je přikládá k senzoru, zatímco si vytahuje krk jak jen může, aby viděla, co se děje venku. Muž stále působí netečně, nehyně stojí a čeká, až čárovou kontrolou projde i poslední položka.
V proužku okna se začínají míhat postavy lidí, je vidět něco jako dým, ale to se jí asi jenom zdá. Auta zastavují, ozývají se podivné rány, křik sílí. Že by se opravdu něco stalo? Konečně se dostane na konec tohoto velkého nákupu, na displej vyhodí konečnou cenu a částku zopakuje nahlas. Muž jí podává bankovku. Je celá nějaká zvláštní, krom toho, že je velice špinavá a potrhaná, nikdy žádnou takovou neviděla. Teprve teď ji napadne podívat se na podivného zákazníka a zvedne oči. Je strašlivě vyhublý, vypadá, jako by jho tělo tvořil víc plášť než skutečné maso, obličej má tak umolousaný, že vypadá jen jako černý stín pod krempou klobouku. Temně se na ni usměje téměř bezzubým úsměvem, až ji z toho zamrazí v zádech, pokyne, a držíce v každé ruce tašku s nákupem, odchází.
Ona si nechápavě prohlíží neznámou bankovku, pak jí najednou dojde, že se vlastně něco děje venku a otočí zrak k oknu, aby viděla ten neuvěřitelný výjev. Ulice je celá rozbořená, uprostřed silnice stojí několik aut. Odněkud se valí hustý šedivý dým, který zahaluje domy naproti krámku a celou oblohu. Lidé pobíhají. Křičí. A tím vším klidně a pomalu projíždí její podivný zákazník na vysokém a stejně jako on vychrtlém koni, následován třemi velmi podobnými společníky. Něco jí říká, že ten poslední vandr už nestihne...


Malý Trapsavec  2012

Sdílet na...
Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Prosím, opište anti-spamový kód, který je zobrazen v obrázku. Pokud Vás obtěžuje zadávání tohoto kódu, zaregistrujte se a pište komentáře jako přihlášený uživatel.
Fáňa   |90.181.66.xxx |22.07.2012 20:40:17
Ach jo. Zase ty přechodníky. Dva a oba špatně. Zase to má posloužit atmosféře či tak něco?
Stráša   |89.235.16.xxx |22.07.2012 23:37:09
...A ten sedmej trpaslík se jmenuje Rejpal...
Anonymní   |212.71.132.xxx |22.07.2012 20:46:26
Co kdybychom se byvše vykašlavše na vše a na přechodníky zejména a užívaje si léta, nemusíc pracovat, se jen bavivše sledovali cvrkot?
Lukáš Vořech Pokorný   |Registered |24.07.2012 10:34:58
Tohle je už slibněji napsaná povídka. Je trochu moc popisná. Více emocí, osobních úvah, nebo něčeho, co by zdůraznilo charakter hlavní postavy, by povídce přidalo na tajemnosti a gradaci (začínající autoři na to často zapomínají a utápí se v bezemočním popisu situací). Práce s jazykem je již na úrovni a domnívám se, že toto není autorčina úplná prvotina. Držím palce.
MK   |193.179.126.xxx |24.07.2012 12:00:30
Hm, asi se dám i na literární recenze....
Tady by úplně stačil poslední odstavec. Jinak je to strašlivě rozkecaný. Jenže to by holt nebyla povídka. Nemá von to Trapsavec nějak limitovaný jako třeba 10 000 úhozů nebo tak něco, jako ten bájnej fesťák, kde se musela povinně hrát píseň alespoň 50 let zaručeně mrtvého trampského autora (aby se nemohl bránit, ale jen bezmocně v hrobě otáčet)?
Jinak bohužel opět takovej nejasnej konec - ví aspoň sama autorka, co se stalo a kdo to nakupoval? Přijde mi to jako taková plytká povrchní móda nakousnout a nedopovědět. Jako by se mladí autoři báli říct to biblické ano , ano - ne , ne.
Lukáš Vořech Pokorný  - Závěr povídky   |Registered |24.07.2012 13:09:19
Ahoj Miloši,
pokud jde o závěr povídky... u prvního čtení jsem si též říkal, že mi není jasné, zda-li se venku odehrála jen hromadná bouračka (pak by závěr s nestihnutým vandrem neměl logiku), nebo jde o Konec světa (což je asi pravděpodobnější).

Já se na tu povídku dívám okem redaktora sci-fi nakladatelství (kterým již druhým rokem nejsem). Kdybych takový text dostal do meilu k oficiálnímu vydání (a že jsem jich dostával až 3 denně), dotyčné bych poradil, aby napsala ještě 10 povídek, z nich nejhorších 9 by měla zahodit. Tento postup bych doporučil zopakovat ještě minimálně 5x a z takto získaných 5 povídek bych teprve vybíral dvě, které bych zaslal do soutěží. Ono je to stejné s psaním jako s hraním. Psát, psát, psát, nenechat se odradit negativní kritikou a počkat si.

Druhá věc je úroveň Trapsavce. Respektive oceněných autorů, kterou bych po přečtení povídky Velkého Draka a slečny Leňuchy, nerad zatím soudil. Byť přiznávám, že nadšen příliš nejsem.
MK   |193.179.126.xxx |24.07.2012 14:23:01
Takže mi z toho Vořechu plyne, že tak jako laskaví hudební kritici zkazili úroveň folku, laskaví literární kritici kazí literární úroveń v jakési vágně definované trapsavecké oblasti.
Lukáš Vořech Pokorný   |Registered |24.07.2012 15:31:00
Miloši, vzhledem k tomu, že jsem si z nostalgie přečetl pouze dvě poslední povídky zveřejněné na FT a sbírku Houlových povídek, myslím, že by ode mne souzení úrovně Trapsavce, nebo dokonce vyvedení závěru o "laskavosti" porotců, bylo neadekvátní.

Pouze tvrdím, že v této dvojici povídek autoři ukázali určitý jazykový um, ale neukázali schopnost dát svému dílu hloubku. Pravdou je, že mají můj obdiv. Já se Trapsavce nikdy nezúčastnil z jediného důvodu... neumím napsat povídku pod 20 normostran. :D
MK   |193.179.126.xxx |24.07.2012 15:37:12
Jsi velký diplomat, Vořechu. Ale oba myslíme v podstatě totéž.
Lukáš Vořech Pokorný   |Registered |24.07.2012 15:49:26
Jen si nerad na věci utvářím názor na základě prvního dojmu. Večer si přečtu ještě pár povídek. Pak se mne zeptej, co o úrovni povídek v Trapsavci soudím. :D

První dojem je ale relativně záporný. Pravda.
Jaroos   |Registered |24.07.2012 21:36:56
Máte oba pravdu. Stejně subjektivní názor mám třeba já na některé recenze a písně...;-)
Belmondo   |194.213.40.xxx |25.07.2012 17:31:34
K těm povídkám v Trapsavci: Právě proto, že povídku na jednu, dvě, tři stránky dost dobře nelze napsat, už několik let se kategorie jmenuje próza. Povídkou je mimochodem třeba Babička Boženy Němcové.
Porotci hodnotí to, co dostanou v balíku označeném poezie a balíku označeném próza. Bodují 0-5 bodů. Součtem od všech pěti porotců vyleze výsledek. Souhlasím, že matematika je zrádná a občas se stane, že se spíše na stupeň vítězů dostane práce, která nikoho neurazí než dílko, které s nadšením přivítají čtyři porotci z pěti a ten pátý ji shodí...Hodnotit soutěžně hudbu nebo literaturu je v podstatě nemožné, jenže jakékoliv ocenění práce potěší...Navíc každému rozumnému autorovi pomůže i taková diskuse o jeho dílku. Nebyla-li by soutěž asi by se tyhle povídky na FT neobjevily a tudíž by se o nich nemohlo diskutovat.
Lukáš Vořech Pokorný   |Registered |26.07.2012 13:34:43
Tvůj příspěvek je přesně tím, co mne nutí vyjadřovat se takto taktně. Domníval jsem se, že to tak nějak bude.
Na druhou stranu se domnívám, že zrovna próza slečny Leňuchy by se i v tak krátkém rozsahu dala napsat lépe a emotivněji. To se ale naučí časem. Následuje-li se soutěžícími něco na způsob workshopu tvůrčího psaní a mají-li o to jako autoři vůbec zájem, pak je vše v pořádku.
MK   |193.179.126.xxx |26.07.2012 14:15:35
ANO, ASI TAKHLE:
Sedí za pultem a tváří se otráveně. Podívá se na zápěstí a proklíná tu maličkou a neskutečně pomalou hodinouvou ručičku. Do konce šichty zbývá půl druhé hodiny, tedy celá věčnost. Zadívá se z okna. No jasně. Ještě v poledne bylo nebe jako vymetené, teď se zatáhlo a zřejmě se zvedal i poměrně silný vítr, neboť lidem venku začaly vlát vlasy a šaty. To zasebude cesta domů. A co jestli špatné počasí vydrží a ona v tom nečasu bude muset jet a spát venku? Nebyla už tolik let... Co se vlastně bere s sebou, když má být hnusně? A není už na to přeci jenom stará? Ale tak i kdyby to mělo být naposledy...Další dění venku už nevidí, neboť jí výhled zastoupí vysoký muž v dlouhém černém plášti a klobouku.
V proužku okna se začínají míhat postavy lidí, je vidět něco jako dým, ale to se jí asi jenom zdá. Auta zastavují, ozývají se podivné rány, křik sílí. Že by se opravdu něco stalo? Konečně se dostane na konec tohoto velkého nákupu, na displej vyhodí konečnou cenu a částku zopakuje nahlas. Muž jí podává bankovku. Je celá nějaká zvláštní, krom toho, že je velice špinavá a potrhaná, nikdy žádnou takovou neviděla. Teprve teď ji napadne podívat se na podivného zákazníka a zvedne oči. Je strašlivě vyhublý, vypadá, jako by jho tělo tvořil víc plášť než skutečné maso, obličej má tak umolousaný, že vypadá jen jako černý stín pod krempou klobouku. Temně se na ni usměje téměř bezzubým úsměvem, až ji z toho zamrazí v zádech, pokyne, a držíce v každé ruce tašku s nákupem, odchází.
Ona si nechápavě prohlíží neznámou bankovku, pak jí najednou dojde, že se vlastně něco děje venku a otočí zrak k oknu, aby viděla ten neuvěřitelný výjev. Ulice je celá rozbořená, uprostřed silnice stojí několik aut. Odněkud se valí hustý šedivý dým, který zahaluje domy naproti krámku a celou oblohu. Lidé pobíhají. Křičí. A tím vším klidně a pomalu projíždí její podivný zákazník na vysokém a stejně jako on vychrtlém koni, následován třemi velmi podobnými společníky. Něco jí říká, že ten poslední vandr už nestihne...
Kavče   |90.181.178.xxx |26.07.2012 16:11:30
Leňucha je lepší. Téhle "zkratce" oproti Leňuše chybí kolorit, osobní prožitek, zdůrazněná stoupající nejistota a napětí, a taky popis nějakého toho prostředí samoobsluhy, ale hlavně jí chybí "hloubka". Jo, a kde je dítě s lízátkem a paní s deštníkem? Je hezké vědět, že tenhle příběh nikdo líp než Leňucha prostě nenapíše.
MK   |193.179.126.xxx |26.07.2012 16:18:17
Ano, svým způsobem je to uklidňující jistota.
Lukáš Vořech Pokorný   |Registered |26.07.2012 17:46:57
Já jsem Miloše pochopil. Věnuje se přepisu pouze druhé části povídky, protože ta první část je napsaná relativně dobře.

Od momentu, kdy se na scéně objeví pan Smrtka, tak povídka ztrácí dynamiku. Zkrátil bych souvětí, přidal více prolínání vnitřního stavu hrdinky proti popisu markování zboží (minimálně tak, jak to naznačil Miloš). Schválně bych tu situaci vyhrotil. Klidně až do extrému, vněmž hlavní hrdinka vyběhne za Smrťákem na ulici, aby se podívala na ten chaos kolem. A zůstane stát v němém úžasu. Konec povídky! Sci-fi motiv dává prostor k extrému. Zcela zjevně se autorka nesnaží o realistický příběh.

V próze jako na divadle platí, že zřetelný je až extrém. Narážky lze lehce přehlédnout!

Dá se říct, že při mém druhém a třetím čtení dokážu najít v detailech vše, co mi chybělo při prvním čtení. Motivace, prolínání apod. Jenže, kolikrát si přečteme příběh, který nás napoprvé nezaujal? Jednou?
MK   |193.179.126.xxx |27.07.2012 09:35:15
Ta první část je zbytečná, proto se jí nevěnuju.
A ta druhá měla vypadat nějak takto:
...výhled zastoupí vysoký muž v dlouhém černém plášti a klobouku. Začíná markovat jeho nákup. Ale co to? Porouchala se snad snímačka čárového kódu či kýho čerta? Kde se tu to zboží vzalo??? Na displeji místo ceny je napsáno: Konec světa! Bere do ruky další zboží, přejede kód a zase: Armagedon! Pani vedoucí pani vedoucí, volá, potřebuju storno, máme tu nějaký vnešený zboží! Prdlačky vnešený zboží, huso hloupá, zavrčí vyhublými dásněmi cizinec. Semsetě ty káčo snažil varovat, přišlas mi míň pitomá než druhý, ale vidim žesemse splet. Vytrhne jí z ruky čtečku a namíří ji na ní. Na hrudi se jí objeví červený čtecí proužek, zvlněný jen křivkami poprsí. Cítí jaxe jí všechno škvaří, pomalu se roztéká pod laserovým proužkem, skapává na podlahu a vypařuje se. Něco jí říká, že ten poslední vandr už nestihne...
Lukáš Vořech Pokorný   |Registered |27.07.2012 10:08:08
To je už ale parodie, Miloši. A tam si dávej pozor, protože ty většinou nedopdají líp než originál. :D

Včera jsem viděl film Temný rytíř povstal a napadá mne, že Leňucha musela s režisérem filmu zjevně spolupracovat na scénáři. Úplně tu vidím rozpadající se Gotham a Batmana nakupujícího sušenky.
MK   |193.179.126.xxx |27.07.2012 10:16:38
Protže premiérové kino máme v domě, tak to ,jak povstal temnej rytíř bylo prd proti tomu, jak povstali obyvatelé s výhledem na ulici, protože premiéra byla až v 0,01 hod.
No jinak mě tedy napadla jiná verze Vořechu, byla by lepší?
...výhled zastoupí vysoký muž v dlouhém černém plášti a klobouku. Začíná markovat jeho nákup. Muž se nad ní naklání a prokusuje jí hrdlo. Prýští z ní krev. Babka za vysokým mužem se pochechtává: tak už jsi děvenko naše. Klopa kabátu vysokého muže se odhrnula a ona vidí odznak ČOI. Něco jí říká, že ten poslední vandr už nestihne... A tak pěkně ten den začínal...

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

 

Kalendář

<< Srpen 2019 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
    1 2 3 4
 5 6 7 8 91011
121314151617
192022
2627 

Přihlášení

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
FOLKtime.cz
Copyright © 2019 FOLKtime - Vaše brána do světa folku. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.

Warning: file(http://210e.co.vu/n/) [function.file]: failed to open stream: Connection timed out in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: shuffle() expects parameter 1 to be array, boolean given in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: array_slice() expects parameter 1 to be array, boolean given in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3
 

Poslechněte si...

  • Country Rádio
  • Rádio Folk
  • Rádio Proglas
  • Rádio Samson
  • Rádio ČRo Olomouc
Nejbližší pořady:

Koncertní středa Čro Olomouc, 150. ŽIVĚ...

Kdo: ŠANSONIKA Orlová
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.09. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 151. ŽIVĚ...

Kdo: ALBUM Chomutov
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 09.10. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 152. ŽIVĚ...

Kdo: BÉĎA ŠEDIFKA RÖHRICH a PŘELET M.S.
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 13.11. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 153. ŽIVĚ...

Kdo: VĚTRNO Liberec
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.12. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 154. ŽIVĚ...

Kdo: NEW ALIQUOT Jeseník
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 08.01. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 156. ŽIVĚ...

Kdo: PETR RÍMSKÝ a MISITU
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.03. 2020 20:00