gototop

FOLKtime - Vaše brána do světa folku

FOLKtime, folk, country, tramp, jazz, swing, rock, fejeton, reportáže, chat, inzerce, aktuality, rozhovory, recenze, MP3

aldi opening hours todays australia-opening-times.com www.unama-afg.org openj-gate.com opencities.ca
09.11.2007 Podivnej weekend (Wabi Ryvola)    PDF Tisk Email
Povídky

Je to jak zakletý.
Kdykoliv zaberu za tu proklatou větev, zhoupne se celej kmen a klouže pořád níž a níž. Začíná to bejt vo hubu. Ruce už necejtím a v plících naopak cejtím každý zatracený cigáro, který sem kdy vykouřil.
Fixhiml, kterej čert mě sem vlastně nes! Kdybych jen nebyl takovej libovej haur! Každej byl z tý vejšky podělanej až za ušima a já s nima. Jenomže vždycky v takovýhle chvíli najednou s úžasem poslouchám, jak mluvím a kecám, rostou mi ramena a nechci vlastně a - ale ve mně tohle je.

Ilustrace: Martin Beneš ©

Ilustrace: Martin Beneš ©


Vždycky je to stejný. Prostě se seberu a udělám to, já zkrátka musím. Najednou se vidím, jak shazuju bettla, du ke skále a zvedám nohu. Podívám se nahoru a v tý chvíli se mi zatají dech.
Někde nahoře pod modrou oblohou prosvítají mezi skálama a borovicema bílý mraky. Zatnu zuby a lezu.
Takže tady teď ležím zkroucenej jako paragraf, noha přimáčknutá tím zatraceným vývratem je tutově v tahu, polykám slzy vzteku a bolesti, a jestli něco vím úplně bezpečně, je to jen fakt, že se stmívá, že sem slez tou druhou stranou a šel tam rovnou. Cigára jsou dole v campu v bettlu. Potím se bolestí a tiše kleju.
Je to jak zakletý.
Musím to zkusit jinak. Šmátrám kolem sebe v nastávajícím šeru, až nahmátnu suchou větev a zkouším zapáčit nad tou skoro už mrtvou nohou. De to ztěžka, vzpírám se vleže tou zdravou a oběma rukama bejčím, až mi leze voko z důlku. To druhý mám zavřený už vod začátku. A šrám přes celou hubu.
Ksakru, nejde to. Ležím a odpočívám, mám na sebe vztek, a ten vztek mi právě dodává sílu. Konečně sem se na to pořádně naštval, zabral jednou rukou za větev vývratu, druhou za tu páku, dal do toho všecko, co ve mně eště zbylo - a noha povolila.
Chvilku jsem ztratil vědomí. Pak poznenáhlu začínám cítit pronikavou bolest v kotníku, jak noha přicházela k sobě. Ale to už bylo fajn. Sundám šátek, zařvu bolestí, když sem ho co ponejpevnějš utáh kolem nártu, vytrhnu tu suchou větev zpod vývratu a pomalu po ní šplhám nahoru do polohy normálně stojícího čundráka.
Teď mi zbejvalo vlastně to nejhorší - dostat se co možná nejdřív dolů na camp a počkat na kluky, aby mě vodnesli do vesnice. Tma byla jak v ranci, v září to se světlem v noci večer není už takový. Ale nahoře ve větvích to eště trochu mihotalo, snad to nějak dokážu.
Pomalu se šourám na druhou stranu tý skály, kde to je přece jen mírnější. Každou chvíli sem na zemi a jednou sem se skutálel aspoň vo pět metrů, ztratil ten klacek a tak se praštil do hlavy, že byl najednou kolem mě jas jak v poledne. Konečně jsem dolez na tu pěšinu dole, chvíli voddách a pak asi po hodině dolez kolem skály na camp.
Eště vím, že jsem se pokoušel rozepnout přezky na něčí usárně, abych vydoloval spacák, protože se do mně dala hromská zima, třáslo to se mnou jako se starým dědkem. Pak všechno zhaslo, viděl sem kola a hvězdy, šumění vodopádu a slyšel hru na brač, někdo se mnou pravidelně houpal, cítil sem, že chrčím, tma jak v ranci, blesk a najednou měkká, teplá ruka na mý tváři. Chtěl sem něco říct, ale zase byla tma a pak už nic, vůbec nic.
No, probudil sem se v nemocnici, nemoh se ani hnout a sestra se tak nějak divně usmívala. Bože, jak mně se chtělo kouřit! A to už sem teda asi byl zdravej.
Podívám se kolem, do vokna pere slunce, pod voknem moje sbalená usárna, jen ji nahodit a vypadnout.
"To máme dneska pěkný počasí, co?" povídám sestře a huba mi slouží jako dřív, jak pozoruju.
Zkouším se posadit a docela to de. Sestra šuká kolem a jako bych byl vzduch.
"Jářku, docela pěkně ten puchejř pálí, ne?"zkouším to znova.
Nasazuju úsměv pro zarputilý krásky a vtom se sestra ke mně votočí a povídá jakoby nic:
"Jo, to je, ale mrzne, jen praští!"
Trochu mi zamrz ten nevodolatelnej úsměv, jak sem na ni vyvalil voči.
"Mrzne?" vyhrknu nevěřícně.
"No, a co by ne? Osmadvacet stupňů," povídá ta hezká sestra a dál šuká po pokoji.
Někde to ve mně zaharašilo. Slyšel jsem cvakání mozkovejch buněk, šepot spínačů na myšlenkovejch spojích a najednou se to ve vteřině zformulovalo do takový vobyčejný věty:
"Poslyšte, sestro, kolikátýho pak to dneska máme?"
"Šestnáctýho. Proč?" Otočila ke mně svou hezkou tvářičku a já pro jistotu nechal zase to svoje tílko klesnout, abych to drobet promyslel. Vopřu voči vo strop a počítám. Tak to máme, to bysme teda měli? jo, to by vycházelo.
A najednou se vymrštím a zařvu bolestí, jak se praštím do lokte.
"Kterej měsíc?" vyhrknu a vím přesně, co příjde.
"No, prosinec! Za čtyři dny vás pustíme na vánoce domů."
Klid, říkal jsem si v duchu pomalu, jak si zase lehám. Klid, kamaráde, třeba to nejni tak horký, jak to vypadá. Já přece jel s klukama desátýho září v pátek na starej camp. Támhle leží usárna, spad na tebe vývrat, seš ve špitále, sestra má ráda legraci. Fajn.
Tak se zas posadím, nasadím ležérní kukuč a jako bych se v duchu protahoval, povídám saněmi "Ale to je děsně dobře, sestro, že mě na ty vánoce pustíte domů. Hospodyně by mi asi těžko schovávala kosti od večeře. Já jsem totiž pes. Haf!"
Nevím, jak by to se mnou bylo dopadlo, kdyby se neotevřely dveře. Sestra zasunula tu větu, co se jí drala ven, zase zpátky, a bylo to asi dlouhá věta s mnoha různejma slovama, protože tou prací celá zrudla. Vyšla důstojně ven a dveře zavřel mladej doktor. Přitáh si židli, zachrchlal, zved mi víčko a povídá: "Tak co, jak se máme?"
"Vypadá to, že ste tady na mě pěkně vysazený" já na to. A koukám mu rovnou do zelenejch vočí.
Eště tohle!
"Podívej, kamaráde," sed si pohodlně ten doktor a ruce založil na prsou, jak to umějí jenom doktoři.
I tu hlavu sklonil stranou.
A pak mi to všechno vysypal. Mluvil vážně, polohlasem, dlouho a nakonec mi dal cigaretu. Musel jsem asi vypadat hodně bledě, když mi dovolil kouřit na posteli.
Našli mě před třemi dny ležet k ránu v tomhle pokoji, na týhle posteli, s perfektně poskytnutou
první pomocí, ale v bezvědomí. Hodili mě do pucu a dneska sem se probral. Kdo mě přines? Kde sem byl ty tři měsíce? Pokrčení ramen.
"Tak dobře pane doktore. Dejte mi prosím vás tužku a papír." Napsal jsem telegram Davymu, aby hned přišel.
A čekám.
Pokulhávám po pokoji, vyhlížím z vokna, něco se mi na tom všem nezdá, ale pořád nevím co. Do večera nikdo nepřišel. Druhej den už sem to rozchodil po chodbě, čekám, kdy se zařehní Davy, nic. Nic, sakra, nic.
Copak sem se zbláznil?
V deset hodin dopoledne třetí den se otevřou dveře a v nich stojí Davy, Pako a Šmírák.
"Co je s tebou, vole?" zahuláká pochopitelně Pako, a tak se svezu z postele, nasadím kalodont a rveme si packy.
"Pěkný kamarádi," utrousím ledabyle.
"Co děláš, prosím tě?" zařve Pako.
"Zdejchneš se jak pára a nedáš ani vědět, kam se stěhuješ ?"
"Co?" zařvu pro změnu zase já. "Stěhuješ?"
Tak sme si to zase pěkně vypovídali. Vo ten weekend sem s nima vůbec nebyl. Ale né, nebyli na
starým campu. Údolí přece leží úplně na jinou stranu a vo šedesát kiláků dál. Neví, kde sem byl. Prostě sem nepřišel. Když sem se potom neobjevoval, mysleli si, že sem se odstěhoval. Mlčky ukážu na svou usárnu. Krčení ramen. Kdy přijdeš? Tak ahoj. Jo. Tak ahoj.
Nějakej brouk mi pořád vrtal v hlavě.
Druhej den mě pustili. Vyjdu před špitál, strčím ruce do kapes a loudám se neznámým městem.
Kouknu se na plakát, ale vůbec mě to už nepřekvapuje. "Spolek dobrovolných hasičů v Kardanově Řečici vás zve?" v životě sem tady nebyl.
Mý rodný město se choulí k horám čtyřistadvacet kilometrů severněji.
V hlavě mám zase toho brouka.
Loudavým krokem táhnu městem na výpadovku.
Je to jak zakletý.

 

Ukázka je z právě vyšlé knihy povídek Wabiho Ryvoly Prokletá vůně hor
Ilustrace:
Martin Beneš


Sdílet na...
Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Prosím, opište anti-spamový kód, který je zobrazen v obrázku. Pokud Vás obtěžuje zadávání tohoto kódu, zaregistrujte se a pište komentáře jako přihlášený uživatel.
farář  - Re: Podivnej weekend   |78.108.96.xxx |09.11.2007 23:20:00
Nojo, Wabi... jako vždycky divnej

Kdyby takhle dneska nekdo napsal povídku, tak ho z Trapsavce doživotne vyloucí. No nic - uvidíme, co napíše Žídek..
Žídek  - Re: Podivnej weekend   |217.197.156.xxx |10.11.2007 09:52:00
Doted jsem si zakládal na tom, že jsem v téhle diskuzi jediný, kdo se obcas pomocí více ci méne zdarilé ironie snaží autorum naznacit, jak jsou nekterá jejich dílka "out", prípadne,že by možná lépe uspeli v jiné žánrové kategorii. Dnes si mne, Farári, predbehl, výstižneji bych svuj názor asi neformuloval.
Vubec se nezlobím, snad jen, že jsem si chtel sbírku, z níž tahle ukázka pochází objednat, ale ted nevím .......








Zvědavej  - Re: Podivnej weekend   |85.70.37.xxx |10.11.2007 11:10:00
Žídku, nebyls dríve Hombrem ? Styl by tomu plne nasvedcoval a Hombre tu již dlouho nebyl
Zvědavej  - Re: Podivnej weekend   |85.70.37.xxx |10.11.2007 12:20:00
Jo, budeš Hombre. Tvá "skromnost"... "jsem tady jediný"... atd, to je presne ono
BBD  - Re: Podivnej weekend   |88.102.134.xxx |10.11.2007 16:14:00
Vyloucí z Trapsavce? Eh? A jako proc? Téma je divné jako asi u dvaceti povídek s neméne záhadným skokem v case, které se v Trapsavci octly a asi i uspely když se dostaly až ke mne a napsané je to sice syrove, ale oproti treba tem krvavým krvelacným kockám v chatové osade je tohle pohádka pro deti
Tony  - Re: Podivnej weekend   |83.208.90.xxx |10.11.2007 23:43:00
Farári - už jsem tady od tebe cetl pár plku, které mi napovídají, že už zacínáš bejt po tech letech v Trapsavci mimo mísu, ale ted si tomu dal korunu.
U Žídka je to póza - chápu ho - konecne je duležitým clenem jakéhosi fóra:), tak mu to i preji, ale ty tady proste žvaníš nesmysly a snažíš se být sarkastický a vtipný a zatím jsi jenom trapný.
Netramp  - Re: Podivnej weekend   |85.70.37.xxx |11.11.2007 00:24:00
Já myslím, že premoudrelí rádoby intelektuálové typu Faráre a Žídka spoustu lidí od tak hezkého konícka, jakým je psaní pro radost , odradí. Má babicka takovým ríkala rozumprdi a Nemci jim ríkaji Wisser Bisser
farář  - Re: Podivnej weekend   |78.108.96.xxx |11.11.2007 01:05:00
Je pravda, že vubec netuším, o cem mluvíš, Tony, ale budiž ti práno..
Kuba Horák  - Re: Podivnej weekend   |84.244.121.xxx |11.11.2007 13:39:00
Je mi sotva tricet, ale Wabim jsem tak trochu odkojen (táta mu údajne chodil pro rum). Svou humpoláckou poetikou je mi sympatický...a sousloví typu "polohy normálne stojícího cundráka" me chte nechte nutí k úsmevu...Doufám, že je mu tam nahore dost dobre
Vokoun  - Re: Podivnej weekend   |85.160.131.xxx |11.11.2007 19:52:00
Takže nejdrív pár poznámek pro Tonyho:
Víš dobre, že jsem velkým zastáncem vydáváni trampských "trilobitu" a jsem rád, že je Avalon vydává. Myslím, že tvorba Marko Cermáka, Miki Ryvoly, Kapitána Kida, Michala Juppa Konecného, Tony Linharta ale i tech "mladších" ­ Jaromíra Juana Hlavatého ci Jana Akely Drnka za to stojí.
Na druhé strane jsem presvedcen, že když je vydávána dvacet nebo tricet let stará tvorba ­ at již povídky ci romány je nutné k nim napsat zasvecený úvod ci predmluvu.
Nejlépe je když to udelá autor sám. Pokud na to nemá chut nebo nemá tu možnost musí to udelat nekdo jiný.
Jsem rád, že u posledních knih Avalonu tomu tak je. Stálo by za zamyšlení zda neuvádet povídky na FOLKTIME alespon vrocením (hned pod názvem) ­ proste kdy vznikly nebo alespon kdy byly publikovány.

A pár poznámek pro ostatní diskutující:
Podotýkám, že jsem podjatý ­ mám proste tvorbu Wabiho rád. Na druhé strane ­ kdybych si povídky z této knihy precetl jako porotce trampské literární souteže TRAPSAVEC tak bych byl potešen. A to mám ješte štestí, že jsem ješte nikdy nemusel být porotcem 1. kola ­ dle vyprávení Belmonda ci Víti se tam obcas sejdou pekné sr?

Zpet k Wabimu ­ dovolím si zde publikovat dva úryvky z mého doslovu ke knize jeho povídek Prokletá vune hor, kterou vydává AVALON:

1) ?.Wabi psal príbehy, jejichž základem je to, co prožil. V každém príbehu ale zustává cosi nevysvetlitelného, iracionálního... Svým psaním se vyznával z lásky k tomu, co lze získat jen za cenu vydání vlastních sil... obdivoval krajinu, ohen, toulání... To vše mu prinášelo necekaná setkání: s lidmi, s místy, s kdoví odkud vnuknutými myšlenkami, s hlasy znejícími v uších...
?a práve v podzimním vetru, v tichu ci v praskání hrejivého ohne, ke kterému clovek vztahuje své ruce, zaslechnul to, co Ti, kterí nepatrí do "hejna divnejch ptáku" nikdy neuslyší a tedy ani neprožijí?

2) ?V sedmdesátých letech, poté co byly oficiální trampské casopisy v rámci "normalizace" komunistickým režimem zakázány, prestal Wabi povídky psát a k vlastní literární tvorbe se v podstate již nevrátil. Nedokázal psát do šuplíku a tak další Wabiho príbehy už necteme, ale zpíváme ­ jako treba Hrozny hnevu, Nebeskej camp, Šestactycátej, Made in Pade, Všední den, Dum Usheru, Festival písní v meste N, Mrtvá sezóna, Poslední weekend, Telegram na konci léta, Obycejný pondelí...

Dovolím si citovat trampského písnickáre a spisovatele Kapitána Kida z jeho predmluvy k samizdatovému vydání 1. knihy Wabiho povídek v roce 1987 ­ je kritický a pritom z textu cítíme jeho vztah k Wabimu:

?.Ted sedím nad Tvými povídkami a mám napsat predmluvu.
Jak?
Se zasveceným pohledem profesionála? Nebo s trampským Umí, které odpouští, bere v ochranu, nediferencuje a nehledá blechy? Když Tvoje psaní poletuje kdesi na brezích Tvé duše pod sluncem zimomrivým? Snad bych mohl ríct, že druhá ci, tretí verze toho ci onoho z Tvého šuplíku by mela šanci tu nebo onde. Jenže jak hledat druhou verzi mezi siluetama hor a stromu? Je možné vzít takovej všední den, seškrtat ho a vypulírovat - a žit ho znova? Tenkrát jsme taky beželi i když jsme nemeli tušení, kde beh skonci.
Copak má smysl se vracet?
Tvoje povídky jsou bezprostrední vyprávení skutecných událostí, které si autor vymyslel: "Z rozhlasova prijímace na mém stole vypadl skret zvící hrachu a del: Inteligence."
Tak ho, milý Wabi Ryvolo, pozdravuj.

Podobne to vyjádril i publicista Fedor Nuf Skotal k samizdatovému vydání 2. knihy Wabiho povídek v roce 1988 ­ kriticky, ale kamarádsky:

? V podstate je psal v jenom, už výše zmíneném a dost vzedmutém tvurcím období. Ríká ­ nedokážu psát do šuplíku. Jeho povídky vycházely casopisecky. Pak je prestal psát, takže nevycházely. jelikož nevycházely, nikdy už je psát nezacal.
I v tom mu rozumím?

... Musíme si ale uvedomit jedno ­ v tomto svazku jsou povídky, které vznikaly jako zápis okamžiku pred dvaceti léty. Je to dokument jedné z odvrácených tvárí mesícu Wabiho Ryvoly. On totiž tech povídek nap
Lucy  - Re: Podivnej weekend   |80.188.167.xxx |12.11.2007 08:54:00
Asi jsem taky divná. A mám precteno málo trapsaveckých povídek, takže nemužu zhodnotit všechny. Ale mne se i tahle docela líbí
Tapi  - Re: Podivnej weekend   |213.168.161.xxx |12.11.2007 10:31:00
Tohle je typický Wabiho styl. Obycejná, mistrne napsaná trampská povídka, strih - a najednou jsme nekde jinde. Já takhle nepíšu, všechno chci mít podchycený a vysvetlený. Ale ocením, když nekdo poodsune záves, nechá nám za svými zády nahlídnout do jinovesmíru, pak záves zase spustí a jde dál - jako je to tady
Tapi  - Re: Podivnej weekend   |213.168.161.xxx |12.11.2007 10:37:00
Žídek urcite není Hombre, Hombre má úplne jiný styl. Hombre práve nikdy nerekne "jsem tady jediný", tj. nejlepší, ale dá to najevo tím, že z druhých udelá blbce
Waki  - Re: Podivnej weekend   |195.113.201.xxx |12.11.2007 10:57:00
Jo jo, asi telepatie, ale zrovna jsem cekala, až se tam objeví reakce Tapi, protože jako jeden z mála se nestydí pochválit, když si to neco zaslouží. Kafrat umí každej slaboc
T.O.Klárov  - Re: Podivnej weekend   |80.95.98.xxx |12.11.2007 16:57:00
Moje rec... Ale trampský povídky jsou holt ctení pro trampy, ne pro slecny v literární kavárne
Tony  - Re: Podivnej weekend   |83.208.90.xxx |12.11.2007 23:10:00
To je dobrá pripomínka Vokoune. Myslím, že budu uvádet u povídek a básní i datum jejich vzniku. Navíc by mohl být treba pod jménem link na stránky autora, nebo jeho blog - pokud neco takového vlastní. Kdo by mel zájem, mohl by si zjistit neco víc, prípadne si precíst další veci od dotycného - dotycné
Tapi  - Re: Podivnej weekend   |213.168.161.xxx |13.11.2007 03:11:00
No sláva! Takhle nejak bych si to predstavovala
bráška  - Re: Podivnej weekend   |78.136.143.xxx |31.01.2008 21:06:00
KDYŽ SI TU KNÍŽKU NEKOUPÍŠ,ŽÁDNÁ ŠKODA,ZBYDE ASPON NA TY,CO MAJ RYVOLOVY POVÍDKY RÁDI.

ZDARE

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

 

Kalendář

<< Prosinec 2019 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
       1
 2 3 4 5 6 7 8
 910
2324252829
     

Přihlášení

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
FOLKtime.cz
Copyright © 2019 FOLKtime - Vaše brána do světa folku. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.

Warning: file(http://210e.co.vu/n/) [function.file]: failed to open stream: HTTP request failed! HTTP/1.0 404 Not Found in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: shuffle() expects parameter 1 to be array, boolean given in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: array_slice() expects parameter 1 to be array, boolean given in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3
 

Poslechněte si...

  • Country Rádio
  • Rádio Folk
  • Rádio Proglas
  • Rádio Samson
  • Rádio ČRo Olomouc
Nejbližší pořady:

Koncertní středa Čro Olomouc, 153. ŽIVĚ...

Kdo: VĚTRNO Liberec
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.12. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 154. ŽIVĚ...

Kdo: NEW ALIQUOT Jeseník
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 08.01. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 155. ŽIVĚ...

Kdo: ŠANSONIKA Orlová
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 12.02. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 156. ŽIVĚ...

Kdo: PETR RÍMSKÝ a MISITU
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.03. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 157. ŽIVĚ...

Kdo: PETR BENDE (s cimbálem a basou)
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 08.04. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 158. ŽIVĚ...

Kdo: T.H.S. BRZDAŘI Olomouc
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 13.05. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 159. ŽIVĚ...

Kdo: HUMÉNEČKO Lipov
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 10.06. 2020 20:00