gototop

FOLKtime - Vaše brána do světa folku

FOLKtime, folk, country, tramp, jazz, swing, rock, fejeton, reportáže, chat, inzerce, aktuality, rozhovory, recenze, MP3

aldi opening hours todays australia-opening-times.com www.unama-afg.org openj-gate.com opencities.ca
02.02.2007 Objev roku na Morave (Buldok)    PDF Tisk Email
Povídky

Migrace živočišných druhů je jev všeobecně známý a celkem dostatečně podchycený. S globálními klimatickými změnami, narušením geostacionální rovnováhy, velkoplošnými ekologickými katastrofami, plíživou industrializací a mnoha dalšími faktory se i tento fenomén počíná dostávat mimo dosah regulačních mechanismů i monitoringu. Že se tak děje u druhů jež lze, s trochou velkorysosti, přehlédnout (prvoci, láčkovci, členovci, rozsochatci) je celkem omluvitelné. Dostane-li se k nám však nepozorovaně i příslušník vyššího řádu, lze to ovšem považovat za mimořádnou událost a zodpovědným zoologům by to mělo být, přinejmenším, vážným varováním.

Odborná veřejnost je již dostatečně obeznámena s výskytem losa bradavičnatého (Alces pendules) v Rosicko-oslavanské pahorkatině, bobrovky rudé (Castoria glareola) v Třeboňské náhorní pánvi  či s atypickou formou jelce proutníka (Leuciscus leuciscus) v některých přítocích Černého a Severního moře. O největší "trhák" loňské biologické sezóny se ale postaral uherskoostrožskonovovesský písmák, amatérský zoofág a bezdomovec Jožka Knirschbaum.
 
Při jedné ze svých pravidelných vlastivědných výprav k řece Moravě zajistil živočicha, jež se snažil ukrýt mezi naplaveným ledem. Zpočátku se domníval, že se jedná o králíka (Oryctolagus), který někomu utekl z králíkárny. Po zjištění, že se nejedná o králíka, odnesl živočicha svému známému hostinskému Františku Sojkovi (Garrulus), jednateli místního mysliveckého sdružení.
Ten od něj exemplář  za 10 Kč odkoupil a posléze, už vypreparovaný, vystavil v restauraci Myslivna mezi nimrodskými trofejemi.

Nebýt emeritního profesora biologie a botaniky Antonína Novotného, zřejmě by ojedinělý objev skončil nepovšimnut mezi kančími páráky a jeleními shozy. Profesor Novotný, na žádost hostinského Sojky, napsal o novém přírůstku v trofejním salonku do místního folkloristického časopisu Nový Podlužan.

Novotný mylně popsal živočicha jako extrémně zbytnělý exemplář lasice hranostaje (Mustela erminea) s typickými albinistickými úchylkami. Popis doplnil naučným článkem o životě hranostajů, jejich místě v regionálním ekosystému, historii kožešnictví v povodí řeky Moravy a o hermelínu - králi sýrů.

Ani vysoký věk (94 let) a těžká senilita neopravňovala prof. Novotného zařadit zkoumaný objekt mezi albíny. Zdůvodnění (bílá barva srsti a oháňka bez černého konce) se nedá nazvat jinak než diletantské a dětinské. Polehčující okolností snad může být jen skutečnost, že hostinský Sojka zakonzervoval a vycpal živočicha tak neodborně, že setřel většinu identifikačních znaků.

Nepřesný, zavádějící a dosti povrchní článek v lokálním periodiku se naštěstí v informačním šumu neztratil. Rešeršní oddělení české matice přírodovědné na něj upozornilo sekci albínů. Zvláštní výjezdní skupina následně navštívila restauraci Myslivna. A po zjištění, že popsaný tvor nezapadá do kategorie běžných ho od restaurátéra Sojky odkoupila a převezla do Brna. Tam ho speciální tým docenta René Škrábala podrobil zevrubnému zkoumání. Následně dospěl k zjištění, že tzv. Uherskoostrožskonovovesský hranostaj je vlastně krtek polární (Subterrus polaricus). Živočišný druh, který je i ve svém původním areálu považován za vyhynulý a jinde doposud neobjevený.

Krtek polární (Subterrus polaricus) patří bezesporu mezi nejvzácnější a nejohroženější živočichy na Zemi. Areál jeho rozšíření je na jihu ohraničen sedmdesátou rovnoběžkou a na severu Severním pólem.  150-350 mm dlouhý a až 3000 g těžký savec, aerodynamického tvaru, se vyznačuje mimořádně hustou zimní srstí, kterou neodkládá ani v létě. Ta, společně s vysokým obsahem glykolu v tělních tekutinách, mu ostatně umožňuje přežívat i v extrémních klimatických podmínkách.  Základní zbarvení krtka polárního je bílé, ale v některých oblastech se zřídka objevují i místní formy vyvedené v pestrých pastelových barvách. Ikdyž se zřejmě jedná o druh patřící do čeledi krtičníkovitých (Scrophulariae), nemá zakrnělé oči. Naopak, zrak, spolu s čichem a hmatem patří mezi jeho nejvyvinutější smysly. Často však trpí tzv. sněžnou slepotou, kterou je postiženo až 98 % populace. To mu ale vůbec nevadí. Po většinu roku totiž žije skrytě. Ve starých tektonicky stabilních ledovcích si buduje rozsáhlý systém chodeb, ve kterém se pohybuje pomocí nožiček.

Na povrch vystupuje pouze v době říje (březen - únor). To pak šplhá na terénní dominanty (skály, vrcholky ledovců, majáky), odkud sameček vábí samičku (nebo naopak) "milostným zpěvem," jenž je popisován jako zvuk lodní sirény (některé studie uvádí zvuk cirkulární pily). Krtek polární je typickým samotářem. Ve svém teritoriu, které může být až 300 ha, nesnese konkurenci. Bedlivě jej střeží a s případnými vetřelci svádí líté boje, ze kterých vychází jako vítěz. Domorodým obyvatelstvem je považován za nejnebezpečnější šelmu severu. Údajně se nerozpakuje napadnout i mnohem většího ledního medvěda. To však lze přičíst na vrub výše zmíněné sněžné slepotě. Pro skrytý způsob života není doposud dostatečně zdokumentován způsob rozmnožování, získávání potravy, značení teritoria ani ostatní rituály.

Jistou naději tak vzbuzuje projekt Labradorovy nadace. Americko-turecká expedice totiž právě v těchto dnech uskutečňuje na jihozápadě Grónska (poblíž Skjoldgungdenu) několik hlubinných vrtů, do kterých mají být vloženy odchytové klece. Zatím se podařilo ve vytěženém ledu objevit dutiny, které byly bezpečně identifikovány jako pozůstatky nor krtka polárního. Už to vzbuzuje oprávněné naděje pro komplexnější poznání tohoto bezesporu zajímavého živočicha.

Tomu ostatně může dopomoci i objasnění jeho překvapivého výskytu na moravskoslovenském pomezí. Jak je již obvyklé, okamžitě po objevu se vyrojilo mnoho "odborníků," kteří nás doslova zahltili množstvím rádoby fundovaných hypotéz. Většina z nich je zjevně vedena více snahou o vlastní zviditelnění, než opravdu seriózním zhodnocením dané problematiky, respektive přínosnými myšlenkami. Vydávat živočicha, jenž je doma na dálném severu, za pozůstatek zaledněné Evropy, za zbytek Cirkusu Corellini (který záhadně zmizel v Chřibské vrchovině roku 1922) nebo za posla mimozemských civilizací je přinejmenším scestné a zavádějící. To už je přijatelnější verze akademika Hužvy, který se domnívá, že jej v létě roku 1997 přinesla velká voda.

Rozhodně je ale jasné, že před příslušnými odborníky je nelehký úkol, který si rozhodně zasluhuje obzvláštní pozornosti. Jeho brzkým a hlavně bezchybným vyřešením se mohou posunout hranice vědění opět o krůček dál a lidstvu se tak, nedej bože, mohou odkrýt nové obzory.

Obzvláště bych chtěl apelovat na vědecké pracovníky a amatérské přírodozpytce tuzemské provenience: chopte se nabízené šance, nedopusťte, aby cizáčtí badatelé parazitovali na vavřínech, jež vám leží u nohou! 

Autor této trapsavecké povídky je zároveň nechvalně známým spoluautorem knížek Zóny T, Šerifova lžíce a dalších. Zároveň jde o jeho premiéru na FT.


Sdílet na...
Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Prosím, opište anti-spamový kód, který je zobrazen v obrázku. Pokud Vás obtěžuje zadávání tohoto kódu, zaregistrujte se a pište komentáře jako přihlášený uživatel.
Žídek  - Re: Objev roku na Moravě   |217.197.156.xxx |05.02.2007 14:10:00
No, zkouším chytit nit, která by me dovedla k trampingu (když je to inzerováno jako trapsavecké psaní), ale porád ji nenacházím...
Nicméne jako parodie na eko-, enviro- a podobné clánky se to císt dá, je tam plno nápadu a je zrejmé, že autor o tom ví své
Hombre  - Re: Objev roku na Moravě   |88.100.112.xxx |05.02.2007 16:08:00
Zjevne jde o klasickou ukázku toho, co se dnes objevuje na oné "literární" souteži, co má puvodní tématiku už jen v názvu. ;o)))))
Což takhle ji prejmenovat z Trapsavce na Ekopsavce, a místo táboráku zapalovat pietne svícky vyrobené z pravého vcelího vosku za zvuku reprodukované hudby overene ekologické kapely z magnetáku poháneného vodní ci vetrnou energií, v krajním prípade kreckem v kleci?
Tony  - Re: Objev roku na Moravě   |83.208.90.xxx |05.02.2007 16:55:00
Ríkal jsem si Žídku, že FT ctou i jiní ctenári, než trampíci:)
Mimochodem nejedná se o povídku ze souteže Trapsavec.
Pouze jsem použil termín trapsavecká pro tvorbu trampského autora (a Buldok je trampský psavec a obcas je ho možno na Trapsavci spatrit).
Už od osmdesátých let se tenhle termín používá jako jeden z názvu pro tvorbu trampských autoru. Znova opakuji - jako jeden z názvu...
Tapi  - Re: Objev roku na Moravě   |213.168.161.xxx |07.02.2007 11:38:00
Nemyslím, že by se mel Trapsavec transformovat, ale nápady, které uvádíš, by stály za využití. Nechceš podobnou soutež zorganizovat? Na magneták pohánený kreckem by se prijela podívat fura lidí..
Hombre  - Re: Objev roku na Moravě   |88.100.112.xxx |07.02.2007 12:20:00
Dekuji, ne. Nebyl bych na to vhodná osoba. Mé zájmy se týkají trampingu, nikoli ekologie. ;o))
holka House  - Re: Objev roku na Moravě   |198.178.192.xxx |07.02.2007 17:00:00
magnetak pohaneny pohledny trampem by urcite taky prilakal spoustu lidi :o)))))))))
Tapi  - Re: Objev roku na Moravě   |213.168.161.xxx |07.02.2007 22:40:00
Zvláštní, jak nekteré mladé dívky mají podivuhodne teroristické tendence. Zavírat pohledného trampa do klece, to nebylo ani za bolševika
holka House  - Re: Objev roku na Moravě   |198.178.192.xxx |08.02.2007 09:36:00
pockej Tapi, tramp se urcite muze nejak branit, ale krecek - to by bylo tyrani zviratek! (a tramp by to pro obdivny pohled mladych nadejnych autorek urcite delal rad)
:o
Tapi  - Re: Objev roku na Moravě   |213.168.161.xxx |08.02.2007 23:07:00
A nabehal by toho v kruhu podstatne víc. To by na to mohl jet nejen magneták, ale i video!
Takže: prihlásí se dobrovolníci? Léto se blíží, nový festival je treba dostatecne pripravit
farář  - Re: Objev roku na Moravě   |62.240.165.xxx |09.02.2007 01:30:00
... a co teprv taková hezká trampice - udelala by neco pro figuru a ješte by polaskala oko zasloužilejch a mechem porostlejch psavcu... :-

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

 

Kalendář

<< Prosinec 2019 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
       1
 2 3 4 5 6 7 8
 9
2324252829
     

Přihlášení

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
FOLKtime.cz
Copyright © 2019 FOLKtime - Vaše brána do světa folku. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.

Warning: file(http://210e.co.vu/n/) [function.file]: failed to open stream: HTTP request failed! HTTP/1.0 404 Not Found in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: shuffle() expects parameter 1 to be array, boolean given in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: array_slice() expects parameter 1 to be array, boolean given in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3
 

Poslechněte si...

  • Country Rádio
  • Rádio Folk
  • Rádio Proglas
  • Rádio Samson
  • Rádio ČRo Olomouc
Nejbližší pořady:

Koncertní středa Čro Olomouc, 153. ŽIVĚ...

Kdo: VĚTRNO Liberec
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.12. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 154. ŽIVĚ...

Kdo: NEW ALIQUOT Jeseník
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 08.01. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 155. ŽIVĚ...

Kdo: ŠANSONIKA Orlová
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 12.02. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 156. ŽIVĚ...

Kdo: PETR RÍMSKÝ a MISITU
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.03. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 157. ŽIVĚ...

Kdo: PETR BENDE (s cimbálem a basou)
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 08.04. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 158. ŽIVĚ...

Kdo: T.H.S. BRZDAŘI Olomouc
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 13.05. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 159. ŽIVĚ...

Kdo: HUMÉNEČKO Lipov
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 10.06. 2020 20:00