gototop
26.01.2007 O cenzure (Tomáš Pohl)    Tisk
Názory

Jen málo slov má tak pejorativní nádech jako slovo cenzura. Cenzor byl v původním slova smyslu úředník vybírající v Římě daně. Posléze jeho úřad zahrnoval i dohled nad mravností.

Na území našeho státu je cenzura spojena zejména s érou Rakouska - Uherska, kde s cenzorem zápasily osobnosti, které se později dostaly do čítanek. Za První republiky, která byla bezesporu ostrovem demokracie ve Střední Evropě, existovala cenzura rovněž. Bylo třeba čelit nebezpečí fašismu, ale i nebezpečí komunismu. První republika přijala v roce 1923,  po atentátu na ministra Aloise Rašína, zákon na ochranu republiky. Z hlediska vývoje státu po roce 1948 se zdají tehdejší cenzurní a policejní, ale především soudní zásahy do svobody projevu, dětskou hrou.

Teprve po roce 1948 dostala cenzura tu pravou zhoubnou náplň. Jak zpíval Karel Kryl: "Byl slabý tento stát, když musel si se dívat, jak zakázali psát a zakázali zpívat."

Největším cenzorem zde byl obyčejný lidský strach. Strach o život, zdraví, o své blízké. Přesto i zde vyrašily kouzelné bylinky lidské odvahy. V lágrech a přeplněných věznicích se recitovaly verše a verše i vznikaly. Například spisovatel Jan Zahradníček dokázal vytvořit ve vězení nádherné básně a domů přišel pouze umřít. Vznikaly i "muklovské písně", ostatně jako ve všech lágrech a vězeních. Vzpomeňme jen písně Die Moorsoldaten (Vojáci z bažin), píseň vzniklou v prvním velkém koncentráku Dachau u Mnichova, postaveném na bažinách.

Hnutí, později nazvané underground, složené v padesátých letech ze jmen jako Marysko, Bondy, Hrabal, Kolář či Krejcarová, vytvářelo podivuhodně krásná literární i výtvarná díla v době, kdy z jeviště Národního divadla duněly sbíječky budovatelských her a všestranně nadaný E.F.Burian oblékal jako ředitel Armádního divadla plukovnickou uniformu.

Cenzura oficiálně právně padla v roce 1968. Po roce 1969 nebyla nikdy zcela formálně obnovena, ale existovala ve formě tzv. autocenzury, tedy míry odvahy pokusit se cokoli otisknout. Pak následovaly pouze pokyny, že takto nelze. Pamatuji si, že básník Jiří Pištora otiskl v dětském předškolním časopisu Sluníčko verše výrazně parodující sovětské okupanty. Po následném zásahu byl stínový dohled zaveden i do této literatury.

Ale i v těchto letech to byla právě kultura, která se nedala umlčet čímkoli, bez ohledu na název. Vznikla tzv. druhá kultura. Ivan Magor Jirous psal po dobu svého celkem osmiletého věznění krásné dopisy a básně dětem, písničkáři říkali skrytě i otevřeně, co si o "gulášovém" socialismu myslí. A režim rušil, zakazoval a trestal.

Přišel listopad 1989 a oficiální cenzura padla, doufám, že navěky. Má tedy v dnešním systému existovat cosi jako cenzura? Domnívám se, že má. Nikoliv však v podobě škrtů, bílých míst v novinách, zákazů a trestů. V oblasti kultury vzniká spousta kvalitních děl, ale i spousta škváru a balastu, je publikována řada lží a polopravd.

Karel Čapek ve sloupku Lidových novin v roce 1931 pod názvem Případ s cenzurou mimo jiné napsal:"Je nevděčno potlačovat zlé, dělá­li se ve veřejném životě tak nepřesně rozdíl mezi dobrým a zlým, nedovede-li se rozeznat mezi ctí a nectí, mezi pravdou a pomluvou, mezi bojem a zákeřnictvím. Nemá­li veřejnost nos pro to, co je nízké, neslušné, zlovolné, všivé a korumpované, vládne-li beznadějný zmatek v rozlišování hodnoty a nehodnoty lidí, zásad a skutků. Kde tápe občanská morálka, nemůže být cenzura jiná než krátkozraká.

Dnes, na rozdíl od roku 1931, zde nesedí lidé s tužkou škrtající vše, co odporuje veřejné mravnosti a morálce. Tím jediným cenzorem jsme my sami. Cenzurujme proto výběrem, ignorací zlého a nízkého, cenzurujme vlastním myšlením.


Sdílet na...
Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Prosím, opište anti-spamový kód, který je zobrazen v obrázku. Pokud Vás obtěžuje zadávání tohoto kódu, zaregistrujte se a pište komentáře jako přihlášený uživatel.
bobeš  - Re: O cenzuře   |195.113.86.xxx |26.01.2007 15:20:00
Jen jedna drobnost, Tomáši:
Pokud máš na mysli básnicku "Lapkové" (Žije, žije ve stepi,/jeden v suché otepi...), tak ta vyšla v Materídoušce. ;-) Byla na stáncích jen necelý den, pak ji policajti stáhli. Je fakt, že v tomhle casopise to tenkrát asi nikdo necekal
Tomáš Pohl  - Re: O cenzuře   |85.70.37.xxx |26.01.2007 16:54:00
Bobeši, nechci se prít, protože casopis jsem pri stehování ztratil, ale myslím, že to bylo Slunícko. Pan Pištora si dávno vzal život,ale nelpím na své, možná už nepresné vzpomínce
Sagar  - Re: O cenzuře   |85.248.37.xxx |26.01.2007 18:09:00
to bolo napisane krasne
Tapi  - Re: O cenzuře   |213.168.161.xxx |27.01.2007 21:54:00
Byla to Materídouška. Dokonce na to vyšla (tuším v Rudém právu) kritika pod názvem Ideje z Materídoušky, kde teprve kritik objasnil to, co do té doby nejspíš mnoha ctenárum nedošlo. Materídouška byla stažena až potom, takže údaj o jednom dni se mi zdá prehnaný.
Doufám, že nebudu citovat nepresne, ale mám to v pameti takhle:

Loupežníci

Žijí, žijí ve stepi,
jeden v suché otepi,
druhý v láptích pod parezem,
tretí v díre mezi bezem,
at si jsou, tam kde jsou,
at sem na nás nelezou.
Tomáš Pohl  - Re: O cenzuře   |85.70.37.xxx |28.01.2007 12:05:00
Máte pravdu, kouknul jsem se do archivu. Byla to skutecne Materídouška z ríjna 1969. Básen má název Lapkové. Príšte se v citacích polepším, omlouvám se vše
emu  - Re: O cenzuře   |213.235.160.xxx |28.01.2007 14:31:00
Hm, tak jsem si práve predplatil Slunícko a ted si asi pujdu predplatit i Materídoušku, ne?!? To se teda povedlo. Na pošte si budou myslet že jsem se zcvoknul
Vozataj Josef Bong  - Re: O cenzuře   |85.70.37.xxx |28.01.2007 15:02:00
Ješte hezcí je Zlatá Praha nebo Šimáckuv ctyrlístek. Vobojí cte náš lajtnant a zatím nebyl suprarbitrovanej pro blbost. Pokud seš taky tak sectelej a máš kadetku jako von, klidne to kupuj
Tapi  - Re: O cenzuře   |213.168.161.xxx |29.01.2007 22:35:00
Váhala jsem, jestli to nejsou Lapkové, a fakt. Zbytek básne je doufám v porádku
bobeš  - Re: O cenzuře   |195.113.86.xxx |09.02.2007 10:21:00
Tak jsem se sem zase podíval, vida, co se tu mezitím delo. Ten text je skoro dobre až na to, že první verš je opravdu v jednotném císle: Žije, žije ve stepi.
Zdravím Tomáše
bobeš  - Re: O cenzuře   |195.113.86.xxx |09.02.2007 10:23:00
Jo a za ten bez bych dal tecku a At si jsou zacal jako novou vetu. ;-
bobeš  - Re: O cenzuře   |195.113.86.xxx |09.02.2007 10:31:00
K tomu jednomu dni - Krk na to nedám, možná to byly dva, nebo jeden a pul, jestli se treba casopisy vozily odpoledne... Tenkrát v predpocítacových dobách fungovaly, verte nebo neverte, nekteré veci rychleji než dnes! ))
V každém prípade nám maminka koupila dopoledne cerstvou Materídoušku, a vecer se prihnal tatínek s vítezoslavným úsmevem, že prestože už ji policajti odpoledne stáhli, tak mela trafikantka nejaké schované a jednu mu ze známosti dala. Tak jsme meli doma dve. Bohužel se pozdeji ztratily z vykradeného sklepa..

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."