gototop
28.08.2012 Pernštejská Fortuna poprvé.... (Pavla Hartmanová)    Tisk
Reportáže
Činorodé sdružení Folk žije! kolem realizátora Ivana Kurteva, dramaturga Víti Troníčka  a skupiny Marien má na pažbě další zářez. Po Pardubické Folkové noci a Folkovém Chvojení přišli s novým žánrovým festivalem, který se uskutečnil jako součást oslav roku Pernštejnů. Od čtvrtka 16. do neděle 19. srpna hostil pardubický zámek a nedaleký Příhrádek interprety hodné muziky z celé republiky, nad vším dohlížela patronka festivalu Fortuna Volubilis, tedy Štestěna vrtkavá,  náhodně objevená malba z dob největší slávy Pernštejnů.
Nadšení zkušených pořadatelů, výkony účinkujících, fantastická světla a úžasný zvuk, ve spojení s přízní počasí, způsobili, že první ročník nového festivalu, co do zážitku, překonal očekávání nejen diváků, ale i interpretů. Dramaturgicky šlo vlastně o čtyři koncerty známých skupin na hlavní scéně na nádvoří, doplněné vždy recitály zástupců mladé folkové generace. Na volně přístupné scéně na Příhrádku, v odpoledních hodinách, pak vystupovali méně známé nebo začínající formace. Právě snaha představit mladou scénu příznivcům známých osobností je typická pro všechny akce pořádané sdružením Folk žije! Celý tento projekt, by nevznikl bez vydatné podpory a nadšení ředitelky Východočeského muzea Jitky Rychlíkové a bez patronátu primátorky města Pardubice Štěpánky Fraňkové.
Na zámku vystoupily skupiny Spirituál kvintet, Žalman a spol., sourozenci Hana a Petr Ulrychovi – s Javory a vrcholem bylo nedělní vystoupení skupiny Nezmaři se symfonickým orchestrem ZUŠ Uničov. Během čtyř dnů si cestu na zámecké nádvoří našlo na dva tisíce posluchačů, a to i při nešťastném souběhu s dalšími dvěmi festivaly v okolí. Příjemnou atmosféru mezi opravenými a barevně nasvícenými zámeckými zdmi si pochvalovali diváci i zpěváci. Historický prostor pod otevřeným nebem oplýval dobrou akustikou, které dopomohla i výborná práce mistra zvuku Petra Michala z Českých Budějovic a Karla Toupala z Pardubic.
Foto: Petra Opočenská - Těsně před zahájením...
Foto: Petra Opočenská - Těsně před zahájením...
Foto: Petra Opočenská - II. scéna - Příhrádek, Madalen
Foto: Petra Opočenská - II. scéna - Příhrádek, Madalen
Na druhé scéně na Příhrádku se od pátku do neděle vystřídalo 12 skupin a písničkářů, mezi ně patřili vítězové z letošního východočeského kola Porty Strunovrat, Madalen, Domino, Radek Píďa Bartoš a řada dalších... Během festivalu byly otevřené i všechny výstavní prostory na zámku a galerie na Přihrádku. Držitelé permanentek měli do těchto prostor vstup zdarma a mohli si hudební zážitek ještě rozšířit například o výstavu fotogramů Luďka Vojtěchovského.
Každý ze čtyř večerních trojkoncertů se díky dramaturgii nesl v jiném duchu. První den nádvořím zněly energické a živé písně, jejichž texty byly inspirovány současnou společenskou situací. Festival otvírala nadějná mladá olomoucko-ostravská skupina Kofe@Vlna, kteří si atmosféru festivalu nemohli vynachválit. Po nich vystoupili na pódium dvojnásobní držitelé ceny Anděl skupina Žamboši, která to rozjela v mírně rockovém stylu se svými bicími a naladila publikum na folkovou legendu Spirituál kvintet, který hraje již neuvěřitelných padesát dva let. Jejich gospely a šansony nestárnou a dojímají stále nové a nové generace.
Foto: Petra Opočenská - Spirituál kvintet na hlavní scéně
Foto: Petra Opočenská - Spirituál kvintet na hlavní scéně
Foto: Petra Opočenská - Křest CD Marien - V půli cesty
Foto: Petra Opočenská - Křest CD Marien - V půli cesty
Druhý den se stal křtícím. Pavel Lohonka Žalman představil v Pardubicích svůj nový Spol.a stal se kmotrem nového CD V půli cesty domácí kapely Marien, která přilákala do hlediště řady svých početných příznivců. Mezi těmito skupinami existuje mnohaleté přátelství a rádi se na festivalových pódiích setkávají.
V sobotu převážná většina diváků přišla na slavný sourozenecký pár Hana a Petr Ulrychovi. Do Pardubic ovšem nepřijeli s cimbálem, ale rozezněli zámecké nádvoří písničkami v mírně  beatové úpravě s formací Javory beat, která takto vystupuje teprve pět let. Všichni přítomní se mohli přesvědčit, že Hanin hlas nestárne. A když ke konci koncertu její bratr začal trochu ztrácet hlas, směle a naplno odzpívala i zbytek písní téměř bez jeho pomoci. Nejdojemnější bylo její podání písničky Nevidomá dívka od Karla Kryla.
Foto: Petra Opočenská - Vystoupení Javorů bylo vrcholem sobotního programu
Foto: Petra Opočenská - Vystoupení Javorů bylo vrcholem sobotního programu
Foto: Petra Opočenská - Domino na Příhrádku
Foto: Petra Opočenská - Domino na Příhrádku
Poslední den na Přihrádku hrála muzika skoro až do půl osmé, jako by se diváci s folkaři nechtěli rozloučit. Někteří se pak málem nestihli včas přesunout na zámecké nádvoří, kde měl být čtyřdenní festival slavnostně zakončen.  S napětím očekávanému finále, vystoupení Nezmarů se symfonickým orchestrem, předcházel žamberecký hudební pár Duo Ťuk a pardubická skupina Trdlo.
Kvůli Nezmarům pořadatelé v noci rozšířili podium, aby se na něj vešla padesátka muzikantů. Mužská část skupiny byla oblečena ve smokingu a Šárka Benetková v dlouhých červených večerních šatech a nejmladší dívence v orchestru bylo necelých jedenáct let. Nezmaři s dětmi z Uničova nevystupovali poprvé a kromě nich spolupracují i s českobudějovickou, zlínskou a královéhradeckou filharmonií. Nové aranže jejich písní pro takováto vystoupení jsou divácky velmi atraktivní a poutavá, což dosvědčoval i následný dlouho trvající potlesk ve stoje.
Poslední tečkou za čtyřmi prosluněnými dny byl sedmiminutový ohňostroj, který v rámci oslav Pernštejnského roku rozsvítil oblohu nad zámkem. Celým festivalem provázel zkušený moderátor a glosátor Václav Souček. Pokud se podaří udržet přízeň sponzorů partnerů a města pořadatelé se svoji Fortunou nakročili k tomu, že za pár let se Pardubice nebudou spojovat jen s perníkem, Velkou Pardubickou, Zlatou přilbou, se skvělými hokejisty a Pernštejny, ale možná časem i s tradičním folkovým festivalem Pernštejnská Fortuna.
Foto: Petra Opočenská - Slavnostní finále - Nezmaři a symfonický orchestr ZUŠ Uničov
Foto: Petra Opočenská - Slavnostní finále - Nezmaři a symfonický orchestr ZUŠ Uničov
Foto: Petra Opočenská - Ohňostroj k oslavám Pernštejnského roku
Foto: Petra Opočenská - Ohňostroj k oslavám Pernštejnského roku

Sdílet na...
Kam dál?

» Folk žije! (Ivan Kurtev)

» Nová média Českého rozhlasu (Ivan Kurtev)

» MaPoŽa (Miloš Keller)

» Pernštejnská fortuna, letos pětidenní, začíná (Folk Žije!)

» V nejlepších letech Marien přibrzdili (Tomáš Hrubý)

Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Prosím, opište anti-spamový kód, který je zobrazen v obrázku. Pokud Vás obtěžuje zadávání tohoto kódu, zaregistrujte se a pište komentáře jako přihlášený uživatel.
Jiří Nedavaška  - Styly?   |5.104.16.xxx |01.09.2012 12:50:52
Zdravím Pavlo,
děkuji za článek a vzpomínku na Pernštejnskou fortunu,ovšem přál bych nejenom sobě,kdyby se nemusel řešit styl",ale aby šlo vždycky pouze o písničku...
Mirek Pátek   |Registered |02.09.2012 12:49:45
Juro, oba známe učebnicový příklad, kdy "rockový styl" (přidaná elektrická kytara, basovka, bicí) pomohl písničce The Sounds of Silence k větší popularitě.
Akustická verze: https://www.youtube.com/watch?v=GXjn_z4UrxI
Folk-rocková verze: https://www.youtube.com/watch?v=155X0twGV08

Jako posluchač samozřejmě "řeším styl", tedy diskriminuji (rozlišuji) písně podle toho, do jakého stylového kabátu (čili do jaké aranže) jsou oblečeny. Protože některý styl nemám rád, jiný ano.
Jura Nedavaška   |5.104.16.xxx |02.09.2012 18:22:26
Mirku rozumím,ovšem jak jsem uvedl je to jen moje neskromné přání,neřešit styly.Právě jsem se vrátil z Mohelnického dostavníku a jsem moc rád,že nás nevypískali někteří ortodoxní trampové a dokonce jsem měl pocit,že poslouchali.Mrzelo mne pak,když jsem od jednoho posluchače slyšel,že by vyloučil všechny kapely s bubnama.Nemusím Navostro,ale když se mi nechtělo poslouchat,přestože bylo těžké se schovat,odešel jsem jinde.Proto děkuji všem za toleranci ve které tuším taky kousek svobody...

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."